Jan Kobes

Nakladatelství odborných příruček a beletrie pro děti a mládež v Plzni a v Praze; knihtiskárna a knihkupectví v Plzni, knihtiskárna v Praze

Nakladatelská působnost 1923–1948

Firmu založil 1920 v Plzni jako knihtiskárnu vyučený tiskař Jan Kobes (* 1884 Starec, dnes Kdyně-Starec, † 1965 Heřmanova Huť - Horní Sekyřany). Od 1923 rozvíjel na tiskařskou koncesi i nakladatelství, 1925 získal knihkupeckou koncesi a zřídil knihkupectví. 1932 rozšířil podnik o nakladatelství v Praze (na koncesi z 1931), tiskárnu a knihkupectví ponechal v Plzni. Asi 1937 zřídil v Praze druhou tiskárnu Jan Kobes a synové a několik titulů vydal i pod touto firmou. Syn zakladatele firmy Bohumil Kobes (* 1910 Praha, † 1945 Terezín), který snad za války vedl pražský podnik, byl v březnu 1945 zatčen pro podporu odboje a vězněn v Terezíně, kde 12. května 1945 zemřel na tyfus, druhý syn Karel byl po roce 1949 perzekvován.

Vyšlo cca 110 titulů. - Nevyhraněnou plzeňskou produkci odborných statí, programových brožur, kompendií a přeložené i původní beletrie zprvu autorsky, redakčně i překladatelsky naplňovaly především regionální osobnosti (Felix Blažek, Čeněk Holas, J. F. Hruška, V. J. Krýsa, Jaroslav Miškovský, lesní odborník Antonín Holub, redaktor Václav Kuttan aj.). Do pokusu o sešitovou edici populárního čtiva v časopisecké formě Románový zpravodaj (1930-1931, red. Jan Kobes) přispěl volným překladem románu Pierra Moinse Lásky a zločiny hraběte Cagliostra Bohumil Kobes. Po zřízení pražského nakladatelství postupně v produkci celého podniku převážila literatura pro děti a mládež, zprvu překlady a adaptace Maxe Regala, pohádky a verše pro nejmenší, pak zejména chlapecká a dívčí četba (autoři Josef Pavel, Marie Poppeová, Josef Prchal, Alena Vrbová aj.). Poté, co firma převzala tisk měsíčníku pro mládež Mladé snahy (založil a redigoval jej učitel Rudolf Svačina v Kvíčovicích u Holýšova), působil Jan Kobes krátce (1933/1934, roč. 4) též jako vydavatel a odpovědný redaktor časopisu. Bohumil Kobes přivedl do nakladatelství Jaroslava Foglara (1936-1944 v něm vyšlo 9 původních foglarovek, většina opakovaně; reedice vycházely ještě po válce), jehož tvorbu doplnily chlapecké dobrodružné příběhy ze skautského prostředí od dalších autorů (Karel Bureš, Karel T. Neumann, Jaroslav Novák). 1939 měla firma v komisi pražskou Junáckou edici, 1946 vydala i příručku junáckých her. Jen nevelkou část profilové produkce pro dospívající mládež soustředily edice Nová dívčí knihovna (1938) a Knihy táborového ohně (1941). 1941-1943 se pražská Kobesova tiskárna zprvu tiskem, později i nakladatelsky podílela na ediční činnosti skrytě rezistenční kulturní organizace Lidové divadlo. Odborně redigovaná a komentovaná vydání význačných divadelních her, připravená Lidovým divadlem ve spolupráci s Literárněhistorickou společností, měla vycházet především v Divadelní knižnici (red. Ferdinand Pujman, Olga Srbová a Karel Brychta), která se však v důsledku okupačních omezení nerozvinula. Poválečná Edice Míly Kobese (1946-1947; autoři Karel Černý, Heda Halířová), zřízená na paměť zahynuvšího syna zakladatele firmy, se zaměřila na původní beletrii pro mládež s válečnou tematikou. K nacistické okupaci se vracely i dvě knížky generála Jana Šindeláře. - Knihy tiskly v anonymní grafické úpravě (jen Divadelní knižnici upravoval Stanislav Kohout) převážně vlastní tiskárny v Plzni i v Praze, na obrazovém doprovodu se podíleli osvědčení rutinní ilustrátoři beletrie pro děti a mládež Zdeněk Burian, Bohumír Čermák, Václav Čutta, František Václav Eisenreich, Jan Fischer, Marie Fischerová-Kvěchová, Bohumil Konečný, Mariquita (vl. jm. Myroslav Hryhorijiv), K. T. Neumann, A. L. Salač, Fráňa Smatek, F. R. Vojíř, František Vrobel aj.

Související osobnosti

Působiště

Praha, Plzeň

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 31.12.2011 16:17

K