Karel Ločák

Vydavatelství zábavných a poučných časopisů a nakladatelství vzdělávacích brožur v Praze

Nakladatelská působnost asi 1899–1926

Syn píseckého nožíře Karel Ločák (* 1879 Písek, † 1941 Praha) absolvoval 1897 Českoslovanskou obchodní akademii v Praze. Účastnil se studentského hnutí přelomu 19. a 20. století a od 1899 neúnavně zakládal (sám či s dalšími) časopisy, zprvu studentské, pak populární zábavné a poučné, zpravidla s mlhavě formulovanými programy, nevýrazným profilem a značným podílem nepůvodních textů. Některé po několika číslech zanikly nebo v nich pokračovali jiní, ostatní často měnily podtituly, periodicitu i formát. Nedostatek původních příspěvků ve skomírajících časopisech Ločák zpravidla nahrazoval vlastními kompilacemi a opakovanými otisky starších textů a obrázků. Souběžně s časopisy, dle vlastního tvrzení „povzbuzen osobními  hovory" se Svatoplukem Čechem,  Aloisem Jiráskem, J. V. Sládkem a Františkem Drtinou,  vydával ve velkých nákladech drobné vzdělávací spisky. Zbytky nákladu jeho brožur po 1918 koupil a distribuoval knihkupec a nakladatel Josef Springer. Ločák pak vydal ještě několik knižních titulů a od poloviny 20. let se věnoval jen časopisům. Koncem 30. let těžce onemocněl a po úředním zastavení posledního periodika 1940 zůstal zcela bez prostředků.

Vyšlo cca 70 titulů. - Po časopisu Studentské směry (1899, opustil jej po 3 číslech) založil a  krátce vydával  Ženský obzor (1900), který po 4 číslech převzal Jan Ziegloser. Místo ohlášené přílohy Česká rodina (s Ziegloserem o ni vedl spor) založil nový časopis Rodina (vyšlo 1 číslo). Od září 1905 do 1909 vydával Časopis českého studentstva, na jehož redakci se podíleli mj. studenti filozofie Václav Mostecký,  Jindřich Veselý a František Matoušek; celý ročník 1908-1909 naplnily mutace souběžně vydávaných vzdělávacích brožur. Koncem 1906 Ločák převzal vydávání humoristického obrázkového časopisu Veselá Praha, který 1905 založila Božena Bláhová († 1909 Pamětice u Písku; byla úřednicí jeho nakladatelství). Do Veselé Prahy (vycházela do konce 1915 a znovu 1920 a 1925, kdy se po válečné přestávce Ločák dvakrát pokusil bez valného úspěchu o její obnovu) přispívali kresbami Josef Lada, Karel Rélink, K. V. Muttich, F. K. Loukotka aj., texty zejména Jaroslav Hašek,  dále mj. Alois Drábek, Karel Hanuš, Jan Opolský, Gustav Roger Opočenský. Časopis soustavně sledoval repertoár pražských kabaretů a otiskoval kabaretní texty i fotografie kabaretiérů a zpěvaček (1908-1909 je soustředil do rubrik Ze všech koutů Prahy a Praha ve dne i v noci). Další Ločákův obrázkový časopis Letem - světem (1910-1911) nabídl místo posledních čísel 2. ročníku populární zdravovědný spisek ( J. V.: Domácí lékař), měsíčník Mládež (1912) se omezil na fotografie a medailony spisovatelů, úryvky z beletrie a dětské anekdoty. Nejdéle Ločák vytrval u zábavných a praktických časopisů pro ženy. Prvý z nich, České módy (vydával je od 1910 zprvu v redakci Libuše Žižkové a Heleny Voborské), rozšířil 1926 o střihový Časopis pro dětské šatstvo a prádlo; oba pak 1928 převzala Libuše Macháčková. 1925-1938 vydával Rodinný krb československý (od 1926 jen jako Rodinný krb), v němž od 1939 pokračoval nakladatel Ladislav Šotek. Články o vedení domácnosti, zdravé výživě a oblékání prokládala beletrie (Zdeněk Kalista, Gustav Roger Opočenský, Rudolf Medek, Karel Dewetter aj.). Rovněž navazující a poslední Ločákův časopis Šťastný domov (1939-1940) kombinoval články o zdravovědě, výchově, výživě a psychologii s původní prózou (úryvky z knih) a verši (Antonín Bebr, Milena Nováková, Josef Pelíšek, Olga Scheinpflugová, Karel Tkáč).

Souběžně s časopisy Ločák vydával drobné brožury, převážně popularizační medailony českých i světových spisovatelů a ukázky z jejich tvorby. Uvedeni tak byli, někdy v různých variantách nebo v několika vydáních, Josef Svatopluk Machar (nejčastěji), dále Petr Bezruč, Otokar Březina, Svatopluk Čech, Jan Herben, Adolf Heyduk, Karel Hlaváček,  Karel Horký, Jan Kollár, Jan Neruda, Antonín Sova, Karolina Světlá, F. X. Svoboda, J. K. Šlejhar, Fráňa Šrámek, Josef Uher, Jaroslav Vrchlický; z cizích Björnstjerne Björnson,  Lev Nikolajevič Tolstoj a Émile Zola. Jiné obory zastoupili sochař František Bílek, pedagog František Drtina, malíř František Kupka, filozof T. G. Masaryk a skladatel Bedřich Smetana; vyšlo i několik přehledových informativních statí o národních literaturách a dalších tématech (historie studentského hnutí, ženy českých básníků aj.). Brožury psali a sestavovali (i pod pseudonymy a šiframi nebo anonymně) kromě Ločáka mj. Vojtěch Martínek, František Šelepa, Václav Dresler, Jindřich Veselý, Gustav Roger Opočenský, Bohuslava Heranová a  Jaroslav František Urban, původními verši přispěl Josef František Karas. Část této převážně nedatované brožurkové produkce soustředily postupně edice Levná (pak Ločákova) knihovnička vzdělávací (asi 1906-1909) a Ločákova knihovnička (1909-1912). Pokus o knižní básnickou edici Ločákova knihovna veršů (1910) přinesl jen sonety Vojtěcha Martínka. Při časopisech vycházely kalendáře (zjištěny byly pod různými názvy kalendáře Veselé Prahy, dále Kalendář Českých mód, Kalendář Rodinný krb a Kalendář 1928) a později i  romány a povídkové soubory (psali je mj. Ladislav Hájek a pseudonymy Jan Hladík, Jan Vojnar), některé v edicích Knihovna Českých mód (1917) a Ločákův sborník (1925). Lékařské a kosmetické příručky,  kuchařky a příručky společenského chování, nabízené spolu s časopisy, sestavovali Karel Ločák, Helena Voborská, Zdeňka Sedláčková, Jiří Milen a A. S. Hemschelberg. Některá jména autorů i dalších spolupracovníků jsou zřejmě nedešifrované pseudonymy, několik inzerovaných knižních a časopiseckých titulů Ločákovy produkce se mi nepodařilo ověřit.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 04.05.2010 12:53