Milotický hospodář

Nakladatelství odborné zemědělské literatury a beletrie při stejnojmenném časopisu v Miloticích nad Bečvou; knihkupectví, knihtiskárna

Nakladatelská působnost 1895–1948

Zakladatel podniku Arnošt Dadák (* 1858 Kelč, † 1937 Milotice nad Bečvou) pocházel ze selského rodu, jeho otec byl mlynářem. Studoval na německé hlavní škole při piaristické koleji a na městské reálce v Kroměříži, pak na učitelském ústavu v Olomouci, odkud přestoupil na nově založený český učitelský ústav v Příboře (maturoval 1877). Učil nejprve v rodišti (ředitelem tam byl vlastenecký učitel František Křička, otec básníka Petra Křičky a hudebního skladatele Jaroslava Křičky), od 1881 v Miloticích u Hranic (dnes Milotice nad Bečvou), kde pečoval o školní zahradu, studoval sadovnictví a rozvíjel spolkový život v obci. 1885 se stal odpovědným redaktorem týdeníku Valašské hlasy, který založil valašskomeziříčský tiskař a knihkupec František Vaněk. Později vydávání Valašských hlasů od Vaňka se svým bratrem Františkem Dadákem převzal a koncem 1889 k němu připojil měsíční zemědělskou přílohu Valašský hospodář. Po zániku Valašských hlasů vycházel Valašský hospodář od 1892 jako samostatný odborný zemědělský měsíčník, jehož odběratelskou základnu vytvořily regionální hospodářské spolky z Moravy a Slezska. 1894 Dadák změnil jeho jméno na Hospodář a vydávání přenesl do Milotic, kde časopis od 1896 vycházel pod definitivním názvem Milotický hospodář. Dadák jej postupně vyvázal ze závislosti na hospodářských spolcích, posiloval jeho odborný charakter, rozšiřoval rozsah a zvyšoval náklad. 1903 k němu připojil další odborný časopis Praktický rádce pro zahradnictví a chov drobného zvířectva (později ...pro zahradu, dům a dvůr). 1904 opustil školství a v Miloticích založil výrobní a obchodní podnik Družstvo Hospodář, zaměřené na potřeby zemědělců (prodej hnojiv, krmiv a zemědělských potřeb pro včelařství, drůbežnictví a zahradnictví, pila, truhlářské, zámečnické a strojnické dílny pro výrobu zemědělského nářadí, později továrna hospodářských strojů). Podnik soustředil do novostavby („vily Hospodář") s přilehlou zahradou a hospodářskými i výrobními budovami. 1924 zřídil pro rozšiřující se vydavatelskou činnost i tiskárnu Družstva Hospodář. Jeho syn a nástupce Zdeněk Dadák (* 1893 Milotice nad Bečvou, † 1972 Milotice nad Bečvou) absolvoval 4 třídy reálného gymnázia ve Valašském Meziříčí, vyšší hospodářskou školu v Přerově, obchodní školu a postupně se zapojoval do řízení podniku. Byl odpovědným redaktorem „časopisu hospodářského průmyslu a spřízněných odvětví" Noviny z Milotic (1927-1933), který kombinoval odborné stati s nabídkou výrobků a zařízení družstva, a podílel se i na redakci dalších publikací. 1929 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a zřídil knihkupectví (užíval též označení Nakladatelství a knihkupectví Milotického hospodáře). Po otcově smrti 1937 převzal řízení Družstva Hospodář i hlavní redakci časopisů. 1941 byl se svými spolupracovníky (mj. vedoucím úředníkem nakladatelství Janem Hajdou a redaktorem Janem Smetáčkem) zatčen pro sokolskou činnost, ve Vratislavi odsouzen na tři a půl roku káznice a vězněn ve Straubingu. Z obou časopisů, zastavených nacisty 1941, se mu po válce podařilo obnovit jen Milotického hospodáře, který v jeho redakci vydávalo pražské nakladatelství Brázda 1948-1949. 1950 musel z redakce odejít a koncem 1952 časopis zanikl. Tiskárnu v Miloticích 1949 převzal a krátce provozoval podnik Sigma pumpy.

Vyšlo cca 140 titulů. - Několik odborných příruček vyšlo nákladem Milotického hospodáře již v polovině 90. let 19. století, intenzivní nakladatelská činnost se však rozvinula až po konsolidaci Družstva Hospodář založením edice Knihovna Milotického hospodáře (1905-1948). Vydávané tituly mohli zájemci odebírat buď po sešitech v předplatném, nebo kupovat v kompletech. Případná další, většinou přepracovaná vydání byla zpravidla zařazována jako nový svazek knihovny. V prvých letech Dadák převzal do edice i zbytky nákladu odborných knih vydaných jinde. Jednotlivé svazky různého rozsahu i pojetí (odborné příručky i populární návody) se zaměřily na polní i luční hospodářství, chovatelství koní, skotu, bravu i drůbeže, sadovnictví, ovocnářství, zelinářství, květinářství, včelařství, vinařství, chmelařství, lesnictví, myslivost, hospodářské stavitelství, ale i vedení domácnosti nebo právní otázky. Autorský okruh edice (mj. Alois Josef Benč, František Dvořáček, Antonín Jeřábek, František Jirásek, Čeněk Kalandra, Růžena Lodrová, Emanuel Antonín Meliš, Edvard Reich, Eduard Srb, Antonín Šrámek, Jaroslav František Urban, Jan Josef Těšitel, Josef Vrbka) tvořili zejména učitelé a odborníci z praxe, později i pracovníci výzkumných institucí. Odbornou tematikou přispěli i Arnošt Dadák (zelinářství), jeho syn Zdeněk Dadák a švagr Arnošt Hapala (ovocnářství). Z hospodyňských příruček dosáhla největšího úspěchu Kuchařka československé hospodyně, kterou sestavila sestra zakladatele podniku Katuše Hapalová a jeho dcera Marie Konůpková-Dadáková. Striktně hospodářské zaměření edice přesáhl nedokončený muzikologický projekt sbírky lidových písní Vałaské pěsničky (1939-1946) Jana Nepomuka Poláška a Arnošta Kubeši. Mimo Knihovnu Milotického hospodáře vycházely od 1904 kapesní kalendáře (na roky 1905-1948). Od 1921 rozšířil nabídku i Velký zábavně-poučný kalendář Milotického hospodáře s rozsáhlou beletristickou částí (na roky 1922-1949; redigovali jej postupně Karel Ladislav Kukla, František Hrnčíř, Zdeněk Dadák a Vojtěch Martínek). Současně se založením odborné knihovny nabídla redakce Milotického hospodáře jeho odběratelům obsáhlejší oddechovou četbu, převážně romány a povídky z venkovského prostředí. Ze stránek, vkládaných od 1905 do jednotlivých čísel ročníku, skládali předplatitelé postupně tituly (zpravidla jeden ročně) souboru Románová příloha Milotického hospodáře (1905-1941). Část nákladu přílohy byla po ukončení ročníku kompletována k volnému prodeji. V románové příloze publikovali kromě spolupracovníků podniku Karla Ladislava Kukly a Františka Hrnčíře postupně mj. Tobiáš Eliáš (pseud. T. E. Tisovský a Jaromír Hvězda), Jan Klecanda, Antonín Pařízek, Petr Fingal, Josef František Karas, Karla Prokšová, Quido Maria Vyskočil, Sláva V. Jelínek, Josef Jahoda a Marie Kyzlinková, z překladů vyšly po 1918 prózy A. V. Amfiteatrova, V. S. Pankratova, I. N. Potapenka, A. F. Pisemského a Émila Zoly. Nedokončený ročník 1941 přinesl torzo románu Zdenky Navarové Zlatá jehlice. V průběhu vydávání (zejména v dobách útlumu odborné produkce) bylo několik beletristických příloh nesystémově zařazeno do Knihovny Milotického hospodáře. - Záhlaví obou časopisů Milotický hospodář i Praktický rádce nakreslil Pavel Körber. Svazky Knihovny Milotického hospodáře měnily zprvu zcela utilitární úpravu i formát podle svého zaměření, funkce i rozsahu. Nejpozději ve 20. letech zasáhl do úpravy edice malíř a grafik Jan Konůpek, od 1916 manžel dcery Arnošta Dadáka Marie. Pro kuchařku své ženy i pro tchánovy a švagrovy knihy nakreslil výrazné obálky a anonymně zřejmě zasáhl i do grafické úpravy několika dalších svazků. V Miloticích údajně rovněž vyzdobil vilu Hospodář a namaloval oponu pro místní ochotníky. Ve 40. letech nakreslili několik obálek edice moravští umělci František Hlavica a František Vrobel. Tisk nejprve zajišťovaly valašskomeziříčské tiskárny Fr. Vaněk a nástupnická knihtiskárna bratří Chrastinů, později Družstvo knihtiskárny v Hranicích a Osvěta ve Valašském Meziříčí, ojediněle i Kryl a Scotti v Novém Jičíně a jiní. Od 1925 tiskla časopisy i většinu knih vlastní tiskárna Družstva Hospodář v Miloticích.

Literatura a prameny: Arnošt Dadák: Začátky Milotického hospodáře, Věstník Československé akademie zemědělské 9, 1933, s. 63–65; Edvard Reich: Život a dílo Arnošta Dadáka, Věstník Československé akademie zemědělské 13, 1937, s. 770–772; Jan Vrána: Arnošt Dadák – první novinář na Valašsku, Zpravodaj Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, 1992, s. 50–52; Arnošt Dadák, in Okres Vsetín (Brno 2002), s. 606; Zdeněk Dadák, in Kniha a národ (2004), s. 45, 52–54.

Související osobnosti

Působiště

Milotice nad Bečvou

Heslo bylo naposledy změněno 09.11.2011 22:53

M