Fr. Podhajský

Regionální nakladatelství v Písku; knihkupectví, knihtiskárna

Nakladatelská působnost 1927–1939, 1942–1945

František Podhajský (* 1875 Blatná, † 1945 Písek) absolvoval 4 třídy gymnázia a pak po nezjištěné praxi působil v knihkupecké, knihtiskařské a nakladatelské firmě Theodor Kopecký v Písku. Na jaře 1907 koupil od svého šéfa knihkupectví a po získání koncese v červnu téhož roku je převedl na své jméno. Churavějící Theodor Kopecký si ponechal knihtiskárnu a nakladatelství, které pak Podhradskému prodal počátkem července 1927. Po Kopeckého smrti v srpnu téhož roku převzal Podhradský náklad a tisk vlastivědného měsíčníku Otavan (vydával jej od října 1927 do ledna 1936, v posledních letech nepravidelně) a navázal i na nakladatelskou činnost předchozí firmy. Knihkupectví František Podhajský provozoval na Velkém náměstí a knihtiskárnu Th. Kopecký, majitel Fr. Podhajský, po zániku původní firmy 1929 pod názvem František Podhajský a spol., v Komenského ulici. 1940 si tiskárnu od Podhajského pronajal a 1941 koupil Václav Novotný (* 1902 Blatná, † ? ?). Absolvent 3 tříd měšťanky a dvouleté obchodní školy se vyučil v blatenské tiskárně Karel Nepodal (později Bratři Řimsové), kde pak pracoval jako faktor, korektor a redaktor do 1939. Písecký podnik vedl pod názvem Knihtiskárna a nakladatelství Fr. Podhajský a spol., nástupce Václav Novotný, poslední knižní titul vydal pod jménem Václav Novotný. Po 1949 byla tiskárna znárodněna a s dalšími sloučena do píseckého závodu národního podniku Jihočeské tiskárny. Knihkupectví na Velkém náměstí vedla po smrti majitele asi do 1949 vdova Anna Podhajská.

Celkem vyšlo cca 25 titulů. – Po kompendiu české literatury pro maturanty (Stanislav Blaschke) zahájil Podhajský 1928 k 10. výročí republiky 2., „lidové“ vydání Dějin města Písku Augusta Sedláčka (poprvé nákladem Obce písecké 1911–1914). Přestože vycházely v menším formátu, v úsporné úpravě a po sešitech, zůstaly zřejmě pro nezájem odběratelů nedokončeny. Dále vyšly regionální turistické průvodce (Josef Veselý, Karel Krýzl) a ojedinělé současné prózy (humoresky Josefa Házra Píseckého a dětský sentimentální příběh Amalie Kožmínové), výjimečně s profesionální výtvarnou účastí (Karel Rélink a Jan Goth). Přímou kontinuitu s nakladatelstvím Theodor Kopecký představovala kromě každoročních jízdních řádů Písecka především Knihovnička Otavana (1927–1935, red. Jaromír Malý) převážně rozšířenými separáty z časopisu. Jihočeským osobnostem, lokalitám a dějinám se věnovali Ferdinand Pátek, Jindřich Veselý, František Lipš, Alfred Maria Mayer, Josef Stocký a Jaromír Malý, který též redigoval a komentoval vzpomínky píseckého pedagoga Karla Ningera. Po zániku edice vyšly do 1939 v intencích jejího programu ještě stati o protihabsburském odboji a o píseckém divadle (František Lipš) a zápisky sběratele lidových písní (Čeněk Holas). – 1942 oživil nový majitel tiskárny Václav Novotný nakladatelství sbírkou milostné poezie (Martin Balta). Další básně (Hynek Prokopec) vyšly jako jediný svazek edice Verše (1944, red. Jaroslav Javůrek) a současně zahájily edici Novotisk (1944–1945), která pak pokračovala apelativním návodem k organizaci úspěšného života (Jožka Škorpil, 2 vydání) a reedicí sbírky Martina Balty.

Literatura a prameny: Ž. [L. K. Žižka]: Fr. Podhajský šedesátníkem, Československý knihkupec 12, 1935, s. 359.

Související osobnosti

Působiště

Písek

Heslo bylo naposledy změněno 06.07.2019 17:10