Vojtěch Šeba

Nakladatelství dobrodružné četby, beletrie pro děti a mládež a automobilistických příruček v Praze-Strašnicích; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1920–1948

Vojtěch Šeba (psal se též Vojta Šeba, Šeba-Vojtěchovský, V. Vojtěchovský; * 1892 Praha, † 1961 Újezd nad Lesy), vyučený u firmy Fr. Bačkovský (1908–1910 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu), působil s válečnou přestávkou, kdy byl mobilizován, v několika pražských knihkupeckých a nakladatelských závodech, naposledy 1920–1922 v Památníku odboje. Souběžně rozvinul nakladatelskou činnost zprvu jako tzv. soukromý nakladatel (bez koncese) pod svým jménem nebo s označením Nakladatelství Knihovny dobrodružných románů a novel. 1922 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi pro Prahu-Žižkov, kterou 1923 přenesl do Starých Strašnic, kde otevřel knihkupectví. 1937 byl jmenován soudním znalcem pro obor knihkupecký, nakladatelský, obchod hudebninami a uměleckými výrobky při krajském trestním soudu. V listopadu 1948 převzala firmu do národní správy Mladá fronta.

Vyšlo cca 230 titulů. – Ještě jako zaměstnanec Památníku odboje založil Šeba několik různorodých edic, většina z nich se však nerozvinula. V edici Divadelní příručky (1920) vydal spolu s autorem kompendium Stanislava Langera o divadelní režii. „Knihovna původních děl“ Proud (1921, red. Rudolf Medek), inspirovaná zřejmě Šebovým působením v Památníku odboje, uvedla jen Medkův román Ohnivý drak (12 dalších vydání pak vyšlo v nakladatelství Jos. R. Vilímek). Nekoncesované Nakladatelství Knihovny dobrodružných románů a novel zahrnulo edice Dobrá četba pro naši mládež (1920, red. Vojta Šeba) s volným překladem dobrodružného příběhu (Friedrich Gerstaecker) a původními pohádkami (Sonja Špálová pod pseud. Saša Insarov) a Knihovna dobrodružných románů a novel (red. Šeba-Vojtěchovský) se souborem Posmrtná vydání spisů dr. K. Maye (1920–1922). Od 1922 pokračoval Vojtěch Šeba již jako profesionální nakladatel reedicemi starších Mayových prací (mj. v souboru Cestopisné romány Karla Maye, řada 2), k nimž koupil vydavatelská práva spolu s technickým materiálem (matrice sazby, štočky ilustrací) od nakladatelství Jos. R. Vilímek, Spolu s další dobrodružnou četbou (Alexandre Dumas, Eugene Sue, Karl Herlossohn jako Karel Herloš, Louis Boussenard) vydával díla Karla Maye (1923 i jeho Zpověď) do 1927 bez valného ohlasu, takže na doporučení překladatele a znalce Mayova díla Jaroslava Moravce prodal 1929 práva k jejich vydávání nakladateli Janu Toužimskému. V nástupnickém nakladatelství Toužimský a Moravec se pak staly trvalou a úspěšnou složkou programu. Vojtěch Šeba mezitím po učebnici náboženství pro potřeby československé církve (Eduard Neumann) obrátil pozornost k obrázkovým seriálům (Václav Mírovský a Ferda Fiala o kocouru Felixovi nebo Kulíškovi a Kulihráškovi), těžícím z popularity stejnojmenných postav z jiných obrázkových publikací. Po hrozbě právních problémů je nahradil sérií příběhů Franka Weniga s Kašpárkem, Spejblem, Hurvínkem a dalšími hrdiny oblíbeného loutkového divadla Josefa Skupy. Další bezinvenční ediční program pak zaměřil na osvědčené starší i současné autory pro děti a mládež (mj. Josef Kalenský, Josef Kubička, Ludmila Tesařová, R. F. Vojíř) a na překlady (resp. úpravy pro mládež) populárních děl světových autorů (Edmondo De Amicis, Charlotte Brontëová, Frances Hodgson Burnettová, Daniel Defoe, John Habberton, Marshall Saunders, Harriet Beecher Stoweová, Jonathan Swift, Ethel Turnerová, Mark Twain, aj.). Průběžně zařazoval i českou klasiku 19. století (Vítězslav Hálek, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Jan Neruda, A. V. Šmilovský, Ferdinand Schulz, Ivan Klicpera). Významnou složku programu tvořily pohádky, především v postupně modifikovaných souborech Padesát pohádek zimních večerů. Ve 30. letech přizval k redakci knih pro mládež znalce dětské literatury Jaroslava Hlouška a program rozšířil o dobrodružné romány pro chlapce (Ferdinand Blocký, Čeněk Charous sám i s Rudolfem Fauknerem jako R. V. Fauchar, Karel Hermann, Karel R. Polák, J. M. Troska, Rudolf Vlasák aj.) i dívčí romány (mj. Helena Monczaková, Marie Provazníková, Jarmila Svobodová, Marie Žďárská-Strejčková, Míla Habrová). Detektivky a sci-fi příběhy jen nakrátko soustředil do edice Šebova knihovna vzrušení a úchvatných dobrodružství (okolo 1937; mj. Jaroslav Jan Lehovec pod pseud. H. G. Rubell a Josef Kuchyňka pod pseud. William E. Western). Verši pro leporela a dobrodružnými romány pro chlapce přispěl autorsky sám pod pseudonymy Vojtěchovský a V. Vojtěchovský. Okrajově zastoupenou beletrii pro dospělé (Jaro Kruis, František Zavřel) po válce rozšířila tematika indického duchovního světa (anglicky píšící indický autor Dhan Gopal Mukerji, Karel Weinfurter). Nová edice Nirvánam, duchovní knihy Východu (1946, red. Rudolf Janíček) se však již nerozvinula. Soupis beletristické produkce nakladatelství eviduje též několik nepřiznaných reedic a obálkových vydání. Mimo hlavní program vycházely od konce 20. let příručky pro motoristy (Jiří Havelka aj.), které 1933 doplnilo lidové kompendium k právním, správním, finančním a dalším otázkám. Podle údajů Arnošta Sáňky (České bibliofilské tisky) byl Vojtěch Šeba též anonymním nakladatelem pornografických edic Knihovna cudných autorů (1929, pseudonymní čeští autoři) a Libri prohibiti (1931, jen překlad z francouzštiny). – Na výzdobě a ilustracích se podíleli v prvém období mj. Ladislav Šaloun, Karel Šimůnek, Věnceslav Černý a Zdeněk Burian, obálky navrhovali Josef Baruch a Jozef Čejka. V dalším programu komerčně atraktivní literatury pro děti a mládež se uplatnili především rutinní ilustrátoři František Horník a A. L. Salač, kromě nichž s nakladatelstvím spolupracovali Miloš Novák, František Vrobel, Ondřej Harlas, Ferda (Ferdinand) Fiala, Josef Skupa, Václav Náhlíček, Jan Goth, Rudolf František Vojíř, Oldřich Cihelka, Jiří Trnka, Robert Schlosser, Josef Kousal, Otakar Štáfl, Pavel Černý, Vincenc Živný a Jaroslav Vojna, ojediněle mj. Fráňa Smatek, Jiří Trnka a Josef Wenig. Na tisku se podílely zprvu firmy Jar. Strojil v Přerově a Josef Šolc, resp. Ant. Novák v Kutné Hoře, později především L. Beneš v Českém Brodě a pražské tiskárny František Rebec, Neuber, Pour a spol., Impressa, Prota a Grafotyp, po 1945 též Josef Čermák a F. Slabihoudek,

Dokumentace: Seznam (1929), (1934)); Lexikon dobrodružné literatury 8, Nakladatelé K–Z (2016), s. 177–183.

Literatura a prameny: Gd [Jan Gotthard]: Vojtěch Šeba – padesátník, Knihkupec a nakladatel 4, 1942, s. 34–35; Jaroslav Moravec: Pražský případ doktora Maye (2005), s. 136–138, 140–141; Dějiny československého komiksu 20. století (ed. Pavel Kořínek, 2014), s. 119–121.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 25.01.2019 09:00