ISAW

Socialisticky orientované sdružení mládeže s rozptýlenou nakladatelskou produkcí

Nakladatelská působnost 1927–1936

Sdružení ISAW (= Internacionální socialistická asociace woodcrafterů) – Junáci přírody a práce se zformovalo v druhé polovině 20. let 20. století a v opozici k oficiálnímu skautingu se pokoušelo aplikovat socialistické ideje na program woodcraftu Ernesta Thompsona Setona. Po smrti svého prvního ideologa, učitele Prokopa Koudely (* 1904, † 1927) a zejména za hospodářské krize se výrazně radikalizovalo, pokoušejíc se vytvořit program proletářského trampingu v duchu marx-leninské doktríny. Polemizovalo s obhájci apolitického trampingu (Bob Hurikán) a zároveň kritizovalo pokusy politických stran o získání vlivu na trampské hnutí. Současně však usilovalo o organizační sblížení s Komunistickou stranou Československa, neuspělo však pro rigidní postoj oficiálních komunistických mládežnických organizací. Publikační aktivita sdružení se soustředila především do časopisu Slunce (roč. 1–2 vycházel 1927–1929, roč. 3–4 1931–1932, poslední zvláštní číslo vyšlo asi v červnu 1933) postupně s podnázvy List socialistického woodcraftu (roč. 1–2) a Měsíčník pro život proletářské mládeže, Měsíčník pro život mládeže, Noviny života mládeže a Noviny života mladých (roč. 3–4), jejichž proměna reflektovala snahu rozšířit záběr sdružení. V redakci časopisu se střídali Josef Fišer, Václav Čedík (pseud. Antar), Jaroslav Kohoutek (pseud. Tegumaj), Jaroslav Pikal (pseud. Arjan, později A. Jarpi) a Jaroslav Hošek. Od 1931 uváděl časopis svůj název (La Suno) i titulky článků též v esperantu; užívána byla i esperantská zkratka ISAV (= Internacia socialista asocio vivo – Mezinárodní socialistická asociace života). Od září 1931 (roč. 3, č. 3) prosazoval radikální reformu českého pravopisu, směřující k fonetickému psaní v duchu zásady „piš jak slišíš“, zdůvodňovanou potřebou vyjít vstříc těm, kteří neovládají pravopis. Ve 2. polovině 30. let sdružení zmírnilo formální experimenty a utlumilo ideologický radikalismus. ISAW zanikl za 2. republiky na podzim 1938.

Celkem vyšlo cca 12 titulů. – Různorodé knižní publikace vycházely buď nákladem sdružení (střídavě pod názvem Isaw nebo Isav), nebo je vydávali pod svým jménem jeho agilní členové, zprvu Josef Fišer (* 1901 ?, † 1979 Praha), později Jaroslav Hošek (* 1909 Turnov, † ? ?). Metodiku tábornického hnutí i zásady ISAWu formuloval Prokop Koudela v jediném svazku edice Knihovnička socialistické lesní moudrosti (1927, nakladatel Josef Fišer). 1928 vydal Isaw posmrtný soubor Koudelových grafik a kreseb s úvodem Václava Živce (1928) a pravděpodobně též album dřevorytů Vlaďka Antuška (bez udání nakladatele). Jen z bibliografického záznamu je doložen úvodní svazeček edice Knihovna ISAW (J. Pikal: Tobě mladý dělníku a intelektuále, 1931). K časopisu Slunce přidružená Edyce (pak Edice) Slunce (1931–1934; tři ze čtyř vydaných titulů byly tištěny reformovaným pravopisem), založená až koncem 1931 v době proměny tábornického sdružení v širší organizaci mládeže, byla orientována výrazně ideologicky. Po kompendiu Václava Čedíka (pseud. Antar) ABC dyalektyckého materializmu a básnické prvotině Jana Nohy Běžící pás (2. vydání po konfiskaci) zařadila „praktycké náměty jak si zorganyzovat život“ od Jaroslava Pikala (Vítězný život, pseud. Arjan) a Antarův marxistický výklad díla Jiřího Wolkera. Další ohlašovaný program edice (mj. proletářský román Zlatokopové života od Arjana, poučení o historickém materialismu od Antara, básnická sbírka Jana Nohy H2SO4) již zůstal nenaplněn. Mimo edici vydalo sdružení reformovaným pravopisem zpěvníček Isavské písně (1933) a průběžně zřejmě vycházely série pohlednic. Pozdější anonymní programová brožura Isav na nové cesty socializmu (leden 1936) utlumila radikální dikci a zaměřila se na zušlechtění denního života pracující mládeže. Člen sdružení Jaroslav Hošek mezitím založil s odkazem na Isaw edici Knihy životní orientace (1934), v jejímž jediném svazku představil Jaroslav Pikal (pseud. A. Jarpi) tzv. biotiku (vědu o postavení člověka ve společnosti a v přírodě). Knižní produkci spjatou s Isawem uzavřel Hošek programem sjednocení demokratických socialistů v duchu „socialistického kamarádství“ (A. Jarpi: K politické orientaci moderního socialisty, prosinec 1936). – V grafickém řešení časopisu Slunce i knižních publikací se postupně prosazovaly prvky avantgardní typografie (konstruktivismem ovlivněný rozvrh sazby, malopis, fotomontáže apod.). Většinu titulů graficky upravil jeden z organizátorů edičních aktivit ISAWu, grafik a fotograf Jaroslav Hošek.

Literatura a prameny: Josef Vladyka: Můj Beroun (1938), s. 530–533; Rudan [Rudolf Noha]: Odlesky táborových ohňů (1969), s. 30–31. ■ Osobní sdělení.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 02.08.2018 11:16

I