Josef Uher

Majitel cestovní kanceláře a mezinárodního zasílatelství Josef Uher (* 1887 ?, † 1943 Praha) zahájil 1911 současně se založením podniku nakladatelskou činnost. V červnu 1912 ji legalizoval knihkupeckou koncesí, omezenou na prodej jízdních řádů, průvodců, plánů a map, kterou 1922 rozšířil o koncesi nakladatelskou, omezenou na vydávání celní, tarifní a turistické literatury. Od 1933 provozoval jen knihkupectví, které po jeho smrti 1943 krátce vedla vdovským právem Kamila Uhrová (* 1885, † 1944). Pak obchod převzala dcera ing. Kamila Tománková (* 1919, † 2012), která 1947 získala koncesi na své jméno. Knihkupectví zaniklo pravděpodobně 1949, Kamila Tománková později pracovala na technicko-hospodářské správě Československé akademie věd.

Vyšlo cca 40 titulů. – Nakladatelskou produkci otevřela Knihovna dopravních a celních předpisů (1911–1914) s dopravními pokyny pro továrny, obchody a živnosti, informacemi pro klienty cestovní kanceláře, železničními tarify a seznamy stanic. Páteří nakladatelského programu se staly Uhrovy cestovní průvodce (1911–1932), které se do 1914 zaměřily především na velká evropská města a turistické destinace v rámci Rakouska-Uherska. Postupně zařadily Berlín (Josef Pachmayer), Hamburk a okolí, Dalmácii (Josef Uher), Terst a Istrii (Jan Schmitt), Bosnu a Hercegovinu (Vincenc Šindelář), letovisko Baška (Emil Geistlich), Mnichov a Vídeň (Bohuš Jarnov), Drážďany (Josef Forejt) a Lipsko (Antonín Holzbach). Po válečné přestávce doplnily od 1919 původní program průvodce po Paříži (Jaroslav Novák), Benátkách (Josef Sedláček) a Švýcarsku (Josef Václav Bohuslav) a nová zpracování některých starších titulů (Marie Fialová a Jiří Král). Většina nových svazků se věnovala Československu, zprvu především lázeňským městům (Františkovy Lázně zpracoval Antonín Pohorecký, Mariánské Lázně Josef Hořejší, Karlovy Vary Milan Mixa, Luhačovice Jakub Balhar a Piešťany Edvard Cmunt). Další průvodce popsaly Český ráj a Krkonoše (Jan Kamenický), České středohoří a Českosaské Švýcarsko (Ladislav Hons), Vysoké Tatry (Karel Petrovič), Brdy (Bedřich Šalamon pod pseud. B. Podskalecký), Valašsko (Jaroslav Všetečka), Moravský kras (Antonín Boček), Jizerské hory a Poještědí (Bohumil Kinský), Podyjí (Karel Zobal), Pardubicko (František Karel Potěšil) a Podkarpatskou Rus (Iva Němejcová-Měkká). Průvodce vycházely s mapovými přílohami, v úsporném grafickém řešení a s unifikovanou kreslenou obálkou, nezměněnou po celou dobu vydávání. Pro Kruh zahraničních Čechů vydalo nakladatelství výbor ze spisů Josefa Václava Friče s úvodem Ferdinanda Strejčka (1924). Nová edice Z toulek světem (1926) po vydání cestopisu po Švédsku (Oldřich Heidrich) nepokračovala a další cestopis, překlad dobrodružného putování po Tibetu (William Montgomery McGovern), vyšel 1927 samostatně. Časopis Výletní listy (1926), koncipovaný jako řada tematických sešitů zaměřených na jednotlivé turistické oblasti Československa, zanikl 2. číslem. Produkci doplnilo několik map a plánů a soubor pohlednic. – Publikace tiskly bez výraznější typografické péče postupně firmy Emanuel Stivín, Novotný a Misák, Th. Venta, Polenský a Čoudek, Průmyslová tiskárna a Středočeská knihtiskárna v Praze, výjimečně K. Mašín v Kladně.