Fr. Ziegner

Beletristické nakladatelství v Praze; knihtiskárna v Benátkách nad Jizerou a v Praze

Nakladatelská působnost 1912, 1925–1940, 1947

Firmu založil jako tiskárnu 1908 Josef Ziegner v Nových Benátkách (dnes Benátky nad Jizerou), kde pak působila pod názvy Švarc a Ziegner, Bratří Ziegnerové a Frant. Ziegner. 1924 ji její majitel František Ziegner (*1882 Žižkov, dnes Praha-Žižkov, † ? ?) přenesl do Prahy. Následujícího roku rozšířil podnik na základě nově získané koncese o nakladatelství a v 2. polovině 20. let jej přestěhoval do vlastní novostavby v Praze na Vinohradech. 1928 se vedoucím nakladatelství stal knihkupecký pracovník Jenda Liška, po 1930 s nastupující hospodářskou krizí však firma nakladatelskou produkci utlumila. 1931 získal Ziegner po odvolání i knihkupeckou koncesi, její využití však není doloženo. Nakladatelské koncese se vzdal 1941 ve prospěch Františka Nováka, tiskárna zanikla po 1949.

Vyšlo cca 40 titulů. – Tiskárna Bratří Ziegnerové v Nových Benátkách vydala svým nákladem pravděpodobně jen regionální kalendář na rok 1913 (red. Ferdinand Mačenka). Pražské nakladatelství Fr. Ziegner (užívalo též názvy F. Ziegner a Frant. Ziegner) vstoupilo do stabilizovaného nakladatelského prostředí poloviny 20. let 20. století bez pevné autorské základny a s vágním programem původní a přeložené beletrie. V rámci základní beletristické edice s proměnlivým názvem (postupně Knihovna nových českých románů, Knihy vášní, Ziegnerova knihovna a Ziegnerova románová knihovna, 1925–1928) seskupilo nakladatelství většinu titulů do volných řad po 10 svazcích, inzerovaných jako První, respektive Druhá desítka Ziegnerovy knihovny. Navazující Patnáctikorunová desítka v rámci nové edice Laciná Ziegnerova románová knihovna (1929–1931) zůstala nedokončena. Z původní prózy vyšel nejprve sociální román Ladislava Jandečky, ze současnosti či nedávné minulosti čerpali náměty okrajoví autoři Jaroslav Velšovský (vl. jm. Jaroslav Gregor), Jindřich Snížek, Libuše Macháčková, František Stanislav Huml Čerchovský (vl. jm. František Huml), Karel Navrátil, Bernard Kurka, Silva Hlubínský (vl. jm. Jakub Jaroslav Vykydal), Václav Mothejzík a T. Hardt-Pokorný. Válečné zápisky publikoval Bohumil Sojka, okultní román Otakar Čapek, své starší fejetony shrnul Miroslav Bedřich Böhnel, knižní prvotinou se představil Jaroslav R. Vávra. Aktuální i historickou tematiku nabídly překlady z němčiny (Edmund Edel, Arthur Zapp, Richard Voss, Ernst Weiss, Thea von Harbou), z francouzštiny (Paul Margueritte a Victor Margueritte, Pierre Alexis de Ponson du Terrail) a z angličtiny (Zane Grey). V rámci Ziegnerovy románové knihovny vycházel i nedokončený soubor Sebrané spisy Gustava Pflegra-Moravského (1927–1928), samostatná edice Dobrodružné romány (1927) přinesla jen komplikovaný příběh s prvky sci-fi od Johna Dawise (snad pseudonym českého autora). Mimo edice vyšly lovecké fejetony (František Krtil) a pohádkové knížky v češtině (František Pigl Vožický) i v němčině (Erwine Maria Jossová). Měsíčník Tunel, ohlašovaný koncem 1927, nebyl v dostupných sbírkách zjištěn. Mimo hlavní produkci vydalo nakladatelství několik titulů odborných příruček (daňové, právní, technické) a sexuologickou studii lékaře a právníka Richarda Schauera v němčině (1933) a v češtině (1934). Po delší přestávce využila firma 1947 své tiskařské koncese ještě k publikaci obrazového katalogu moderních pražských staveb s kritickým komentářem (Alois Podzemský) – Výzdoba se zpravidla omezovala na barevné dějové obálky, z jejichž autorů byli zjištěni Jaromír Hauptmann, Artuš Scheiner (spisy Gustava Pflegra Moravského), A. L. Salač a Václav Čutta, který několik titulů rovněž ilustroval. Většinu beletrie nabízela firma též v unifikovaných nakladatelských vazbách.

Dokumentace: Seznam (1927).

Související osobnosti

Působiště

Praha, Benátky nad Jizerou

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 26.09.2021 17:42

Z