Fr. Flanderka

Nakladatelství krátce provozoval na okraji svých dalších aktivit grafolog, redaktor a novinář František Flanderka (* 1884 Královské Vinohrady, dnes Praha-Vinohrady, † 1953 Praha). Během svého působení zakládal, redigoval a v průběhu jejich vycházení zpravidla opouštěl periodika různého zaměření. 1907 založil „časopis hájící zájmy tzv. ,starých mládencůʻ a svobodných mužů“ Mládenec, který v červenci 1908 (roč. 2, č. 10) převzal Vilém R. Zdenko. „Měsíčník věnovaný otázkám rozhraní mezi dnešní a příští generací“ Rodina, založený Flanderkou 1910, vydávala od března 1912 (roč. 2, č. 7) Božena Jirasová. „Lidový týdeník věnovaný intimnímu i veřejnému pražskému životu“ Intimní Praha (vycházel od května do července 1914) zanikl počátkem 1. světové války. Po válce Flanderka krátce vydával 2 časopisy pražských čtvrtí Dejvický a Bubenečský obzor (1919/1920) a Praha XIX (1924). Asi 1919 otevřel s Josefem Bucharem malou knihtiskárnu v Písecké bráně na Hradčanech (vedli ji pod názvem Hradčanská knihtiskárna Flanderka a Buchar) a v září 1920 získal koncesi k provozu nakladatelského knihkupectví, která byla po protestu grémia pražských knihkupců změněna koncem 1922 na koncesi nakladatelskou. Tiskárnu již koncem 1921 koupila Družina čsl. legionářů a 1922 ji převedla na své jméno. 1924 Flanderka založil opět s Josefem Bucharem „zpravodaj vážných i veselých soudních případů“ Soudní síň. Josef Buchar byl zprvu jeho vydavatelem a František Flanderka odpovědným redaktorem. Od září 1930 (roč. 8) se stal Flanderka i vydavatelem časopisu a v dubnu 1932 (roč. 9, č. 17) časopis převzali Václav Chvalovský a Rudolf Poborák (vycházel do 1934). Jen krátce (roč. 1, 1928, č. 1–6) byl Flanderka vydavatelem měsíčníku Spolku mladých literátů a umělců Forum, na jehož redakci se podílela jeho manželka, grafoložka, spisovatelka a redaktorka Julie Flanderková. Ve 30. letech byl soudním referentem deníku Venkov, působil též jako stálý soudní znalec písma ručního i strojového.

Vyšlo cca 10 titulů. – Náznak edičního programu představuje ve Flanderkově nesoustavné nakladatelské produkci jen „sbírka veselých povídek původních i přeložených“ Veselá knihovna (1921), kterou vydávalo při stejnojmenné tiskárně nakladatelství Flanderka a Buchar. Po překladu z angličtiny (Mark Twain) a švédštiny (Alfred Hedenstjerna pod pseud. Sigurd) zařadila původní dětské historky (Jaroslav Fr. Urban) a opět svazek překladů z angličtiny a italštiny (C. D. Leslie, Matilde Serao, Neera). 1922 uzavřela tuto etapu již mimo edici jasnovidka Antonie Jelénová (pseud. A. J. Ibing) původními pohádkami. Nakladatelství Fr. Flanderka pak do 1929 pokračovalo jízdními řády pražské aglomerace (zjištěny sezóny 1923/1924 a 1925/1926), románem ze starověkého Říma (Nonce Casanova), vědeckofantastickým příběhem (Mór Jókai), společenskokritickým románem (Rudolf Novák) a reportážemi z psychiatrické léčebny (Jaroslav Mellan). Jediný svazek edice Knihovna Soudní síně (1925), vydávané nákladem časopisu Soudní síň, zařadil kritické komentáře k popřevratovému zákonodárství (Jan Hrabánek). Některé tituly pak převzalo k doprodeji nakladatelství Mars. Již jen jako soukromý tisk vydal Flanderka novoročenku 1938 s anekdotami ze soudní síně. – Obálky a ilustrace několika titulů nakreslili Rudolf Adámek a Jiří Peške, novoročenku vyzdobil Jaroslav Šváb. Tisk zajišťovala zprvu Hradčanská knihtiskárna Flanderka a Buchar, resp. Knihtiskárna Družiny čsl. legionářů, pak Pražská akciová tiskárna, Jan Lerner a Jar. Šefl.