Max Forejt

Knihtiskárnu v Praze-Vysočanech založil asi 1924 Maxmilian Forejt (životopisná data nebyla zjištěna). 1927 v době nakladatelské konjunktury využil oprávnění knihtiskařské koncese k rozšíření činnosti o nakladatelství, v němž se zaměřil na původní soudobou prózu. Ve spolupráci s diletujícím beletristou, publicistou a výtvarníkem Emmerichem Aloisem Hruškou nabídl na přelomu 20. a 30. let členům spolků exlibristů a bibliofilů, že jim opatří do knih svého nákladu podpisy autorů s osobním věnováním. Odběratelé měli současně získat jako prémie kuriózní tisky. Nevydal však ani některé ohlášené tituly běžného nákladu a 1933 nakladatelskou činnost ukončil. Jeho tiskárna pokračovala do poloviny 30. let, kdy ji koupil Jaroslav Tesárek.

Vyšlo cca 12 titulů. – Nakladatelství bez zřetelného programového zaměření vydávalo výlučně původní tvorbu soudobých českých autorů. Knihami povídek a kratších próz byli zastoupeni Ladislav Dymeš, František S. Paukner a Josef Štefan Kubín, románem a novelou František Picko-Zásmucký a František Bulánek Dlouhán (pseud. F. Dlouhán), divadelní hrou Emmerich Alois Hruška, politickou publicistikou (obhajoba Radoly Gajdy) František Paulus. Románová knihovna uvědomělých lidí (resp. Knihovna uvědomělých lidí, 1928–1933) zařadila mystickou utopii (stavař Josef Holý pod pseud. J. Akana) a svědectví o vojenské organizaci převratu v říjnu 1918 (Jaroslav Rošický), Knihovna lidových autorů novodobých (1929–1930) jen detektivku (Josef Cheth Novotný). Produkci uzavřela bibliografie E. A. Hrušky s komentářem Jarmila Krecara. – Na různorodém výtvarném doprovodu se podíleli Karel Šimůnek, Josef Čapek, Jaroslav Vodrážka a Emmerich Alois Hruška.