Vydavatelské sdružení Odkaz

Zájmové nakladatelské společenství v Praze

Nakladatelská působnost 1918–1926 (1938)

Vydavatelské sdružení Odkaz založili 1917 jako soukromé, tedy nekoncesované nakladatelství sociální pracovnice, původně učitelky Anna Hlavatá a Božena Záhořová-Němcová, začínající nakladatel Břetislav M. Klika a pedagog a osvětový pracovník Zdeněk Záhoř. Dalšími spolupracovníky byli pedagog a hudební skladatel Bohuslav Taraba a jeho manželka, koncertní pěvkyně Milada Tarabová. Administraci a distribuci publikací Odkazu zajišťoval B. M. Klika (> LČL 2, s. 720–722) v místnostech svého nakladatelství Zátiší, Knihy srdce i ducha. Po realizaci části edičního programu (eseje, kulturní a osvětová publicistika, umělecké pohlednice, hudebniny) se sdružení v únoru 1925 rozešlo a jeho knižní produkce nepokračovala. Hudební edici Odkazu, založenou v rámci sdružení 1920, převzali 1925 manželé Bohuslav a Milada Tarabovi a vedli v Praze-Dejvicích jako nekoncesované nakladatelství hudebnin, 1929–1938 pod zkráceným názvem Hudební edice.

Celkem vyšlo cca 10 knižních titulů a cca 50 titulů hudebnin. – Reprezentačním projektem Odkazu byl soubor prozaického díla Otokara Březiny, který však po úvodním svazku (Hudba pramenů) nepokračoval (autor neposkytl slíbené eseje Skryté dějiny). Odkaz nevydal ani ohlašovanou korespondenci Julia Zeyera (Zeyerovy listy přítelkyni), avizovanou 1919 vypsáním subskripce. Program sdružení tak formovali svými různorodými náměty jednotliví společníci. Levná „sbírka výchovných letáků“ Mládí a život (1918–1920, red. Zdeněk Záhoř), jejíž svazky vycházely souběžně v knižním i novinovém formátu, zařadila příspěvky k pohlavní výchově mládeže (Zdeněk Záhoř) a medailony Boženy Němcové (Marie Záhořová-Němcová) a T. G. Masaryka (Arne Novák). Samostatně vydal Zdeněk Záhoř nákladem Odkazu studii o Boženě Němcové. Zřejmě z iniciativy Anny Hlavaté (později Pokorné-Hlavaté) zařadil Odkaz knížku rodinných kreseb Mikoláše Alše s úvodem Emanuela Svobody a série uměleckých pohlednic s reprodukcemi Alšových prací (texty je doprovodili Jan Herben a Gustav Jaroš pod pseud. Gamma; poslední série vyšla až 1926). Do Hudební edice Odkazu (1920–1929), později Hudební edice (1929–1938), zařadili Bohuslav a Milada Tarabovi partitury písní a melodramat soudobých českých skladatelů (především Josef Bohuslav Foerster a Bohuslav Taraba, dále Otakar Jeremiáš, Jindřich Hybler, Zdeněk Bláha-Mikeš, Vladimír Polívka, Jan Zelinka, Karel Konvalinka, Josef Plavec, Jaroslav Zich, Jaroslav Jeremiáš, Karel Reiner, Jindřich Vojáček a Stanislav Goldbach) na texty českých i cizích literátů. Některé skladby Josefa Bohuslava Foerstra a Bohuslava Taraby vyčlenilo nakladatelství do samostatné „levné sbírky písní“ Čisté chvíle (1923–1936). Součástí nabídky Hudební edice byly též pohlednice s barevnými reprodukcemi výtvarných prací Josefa Bohuslava Foerstra a medaile s umělcovým portrétem od Josefa Kadlece. – Na výzdobě knižních publikací se podíleli František Bílek a František Kobliha. Pro Hudební edici Odkazu navrhl univerzální obálku Vlastislav Hofman, později kreslil obálky na některé hudebniny Cyril Bouda. Knihy a pohlednice tiskly hlavně firmy Lidová knihtiskárna J. Skalák a spol. a Politika, hudebniny Em. Starý a Průmyslová tiskárna v Praze a nototiskárna K. Kisch-Trojan (Notografie) v Benátkách nad Jizerou.

Literatura a prameny: Milada Tarabová, Bohuslav Taraba: Naše společná cesta 1914–1967 [kalendárium společného života] (1972), s. [5], [8], [9], [30], [32]; Aleš Zach: Zátiší, Knihy srdce i ducha (1987), s. 7–8.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 24.12.2020 17:13

O