Antonín Šefl

Knihkupectví a regionální nakladatelství původní i přeložené beletrie a odborné literatury v Berouně

Nakladatelská působnost 1924–1947

Antonín Šefl (* 1897 Beroun, † ? ?) si po studiu na reálce doplnil maturitu na reálném gymnáziu a soukromě navštěvoval vysokoškolské přednášky. Vyučil se tiskařem u Antonína Čisteckého v Berouně, 1922 otevřel papírnictví, 1923 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a podnik rozšířil o knihkupectví, k němuž 1924 připojil i nakladatelství. Po prvotním rozmachu, výrazně přesahujícím lokální působnost, utlumily ve 30. letech důsledky hospodářské krize, dostředivé tendence blízké Prahy i nakladatelské aktivity nově založené Podbrdské kulturní pospolitosti postupně produkci na příležitostné tisky a několik odborných publikaci.

Vyšlo cca 30 titulů. - Bez patrného edičního programu podchytil Šefl publikační nabídku výrazných s regionem spjatých osobností. Nakladatelství otevřel překlady francouzských románových novinek (Jean Cocteau, Francis Carco, Henry Dupuy-Mazuel) syn ředitele berounské školy, středoškolský profesor v Praze Jaroslav Poch. Původními prózami ho následoval profesor berounské obchodní akademie František Hampl, po jednom románu připojili Karel Vokáč a Jiří Ruda (vl. jm. František Náprstek). Pozitivistický filozof a gymnaziální profesor Václav Sobotka přispěl studií a razantním polemikami, jeho kolega, překladatel a literární historik František Tichý básnickou antologií českých i světových autorů (ve vlastních překladech) s tématem smrti Růženec útěchy. Produkci doplnily legionářské vzpomínky Karla Mikoláška a stati berounského knihovníka a organizátora lidového knihovnictví Josefa Pocha; z další odborné literatury vyniká překlad příručky maďarského stolního tenisty Istvána „Stefana" Keléna z doby jeho působení v Praze. 1945 před svým odchodem do Prahy oživil nakrátko nakladatelskou aktivitu vlastní básní a zejména redakcí vzpomínkového sborníku Památce Karla Vokáče profesor berounské obchodní akademie Karel Cvejn. -  Do výzdoby tisků se po anonymních dějových obálkách úspěšně zapojili s regionem spjatí malíři Václav Živec, Jiří Jelínek a Miloš Antonovič a architekt Jan Slavík. Jejich individuální, vesměs kvalitní návrhy obálek (výjimečně i vnitřní výzdoba) sledovaly stylové proměny knižní grafiky 20.- 40. let 20. století. Téměř všechny publikace vytiskla pečlivě berounská tiskárna Josef Šefl, na jejímž řízení se Antonín Šefl podílel jako faktor. Několik příležitostných publikací vydala tiskárna též vlastním nákladem.

Související osobnosti

Působiště

Beroun

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 08.05.2010 18:57