Josef Šperlín

Knihtiskárna a nakladatelství v Kroměříži

Nakladatelská působnost 1871–asi 1888

Advokátní solicitátor a organizátor českého hospodářského a kulturního, zejména hudebního života v tehdy jazykově převážně německé Kroměříži Josef Šperlín (* 1826 Bystřice nad Pernštejnem,  † 1913 Krasjatyči, Ukrajina) zřídil 1870 knihtiskárnu, při níž rozvinul i nakladatelství. 1872 se spojil s přerovským knihkupcem Františkem Vaňkem (firma krátce působila pod názvem Národní kněhtiskárna Šperlína & Vaňka), který však ze společného podniku záhy odešel a později založil vlastní tiskárnu ve Valašském Meziříčí. Šperlín pak firmu provozoval samostatně (též pod názvem Národní kněhtiskárna Josefa Šperlína) do 1879, kdy její vedení odevzdal svému synovi Jaroslavu Šperlínovi (* 1859 Kroměříž, † 1905 Příbram) a odešel do Volyňské gubernie v tehdejším Rusku, kde zakoupil statek v Rudně Bazarské. Upadající kroměřížská tiskárna byla 1886 prodána v dražbě a vystřídala několik majitelů. 1889 ji koupil Jindřich Slovák, který závod rozšířil a oživil i nakladatelství.

Vyšlo cca 20 titulů. - Převážná většina nakladatelské produkce je soustředěna do prvních let existence firmy a obráží osobní zájmy nakladatele. Sám Šperlín sestavil Národní zpěvník a Věnec operních zpěvů, k nimž připojil druhé vydání libreta Škroupovy zpěvohry Dráteník od Josefa Chmelenského. Pod titul Národní pověsti, „sepsané od rozličných spisovatelů" (mj. Josef Bohuslav Líman, Josef Franta Šumavský, František Bohumil Tomsa, František Jaromír Rubeš, Josef Václav Zimmermann), shromáždil méně známé pohádky, historické a romantické pověsti a povídky. Valašskými lidovými pohádkami a pověstmi z Rožnovska přispěl František Bayer.  Kratšími prózami ze současnosti se uvedli V. Lipovský, Jan Vávra, J. Kunštátský (i jako J. K.) a Jan Nečas, který připojil též žertovné deklamace. Původní tvorbu doplnily překlady z polštiny (Jan Zacharyasiewicz) a ruštiny (Ivan Sergejevič Turgeněv), nezjištěnou  prozaickou předlohu adaptoval katolický kněz František Jan Pondělík. Kromě beletrie a hudebnin vyšly populární náboženské spisky (zejména poutní modlitby a písně) a praktické příručky (tabulky úroků, starší i aktuální rakouské zákony). - Knihy byly kvalitně tištěny a pečlivě graficky upraveny, byť se skromnou, převážně jen typografickou výzdobou.

Literatura a prameny: Viktor Gusek: Stručné dějiny knihtiskárny Jindřicha Guska v Kroměříži a ostatních kroměřížských a okolních knihtiskáren (Kroměříž 1940), s. 16-17; Jaroslav Pinkava: Z osudu rodiny Šperlínů. Zpravodaj města Kroměříže, 1968, č. 7, s. 14.

Související osobnosti

Působiště

Kroměříž

Heslo bylo naposledy změněno 28.11.2010 23:25