Borský a Šulc

Nakladatelství populární beletrie a odborných encyklopedií v Praze; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1921–1949

Veřejnou obchodní společnost Borský a Šulc utvořili 1921 Rudolf Borský (* 1890 ?, † ? ?) a jeho švagr Václav Šulc (* 1889 Kladno, † 1971 Praha). Ten se vyučil knihkupcem u kladenské firmy Karel Stejskal, pracoval jako účetní u různých firem a po návratu z 1. světové války, kterou prodělal jako voják na ruské frontě, byl před založením společnosti obchodním zástupcem firem J. Otto a Šolc a Šimáček. 1931 zakoupil Rudolf Borský vilu ve Velkých Popovicích a po nákladné přestavbě se do ní s rodinou přestěhoval.

Vyšlo cca 120 titulů. – Popularitu získalo nakladatelství zprvu distribucí edice přeložené i původní erotické četby Knihy lásky a vášně (1923–1924). Vlastní program oddechové humoristické, dobrodružné, historické, společenské i erotické literatury tvořila jak současná česká próza (mj. Josef Adler, Bohumil Bouška, Vladimír Ledecký, Josef Lukavský, Mája Nováková, Jaroslav Spirhanzl-Duriš a zejména Josef Lukavský a S. U. Tongi, tj. F. X. Harlas), zčásti soustředěná do edice Knihovna českých spisovatelů (1928–1929, red. Karel Strejček), tak výběr překladů (mj. Honoré de Balzac, Alexandre Dumas, Hedwig Courths-Mahlerová, H. Ridder Haggard, Eugène Sue, Edgar Wallace). Starší českou tvorbu reprezentoval jen Soubor spisů A. V. Šmilovského (1923–1924, red. Jan Voborník). Zaměření četby odpovídala i výzdoba, omezená zpravidla na konvenční barevné ornamentální či narativní obálky zručných kreslířů (Václav Čutta, Artuš Scheiner, Robert Schlosser aj.). Postupnou proměnu orientace na naučnou literaturu, naznačenou zprvu jednotlivými nákladněji vypravenými tituly (mj. 1923 Karel Wellner: Cesta k modernímu ornamentu či Karel Engelmüller: Cesty k malířskému umění), potvrdil periodický sborník Triumf techniky (1924–1928, red. Vladimír Teyssler) a završila encyklopedie Technický slovník naučný (1927–1949, red. Vladimír Teyssler a Václav Kotyška), během jejíhož vydávání nakladatelství původní beletristický program zcela opustilo. Navazující rozpracovaný projekt Encyklopedie praktického lékaře (1939–1949, red. Duchoslav Panýrek a Jaroslav Hořejší) po likvidaci firmy převzalo a úspěšně dokončilo Státní zdravotnické nakladatelství (1962). – Knihy tiskly nejčastěji pražské firmy Dr. Ed. Grégr a syn a Typus, beletrii též Albert Krupička v Praze a Karel Šolc v Kutné Hoře.

Dokumentace: Seznam (1924), (1926).

Literatura a prameny: Jindřich Snížek: Můj druhý život (1940), s. 157–168, 181–183, 215–217, 335–336.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 26.09.2023 11:17