Theodor Böhm

Nakladatelství při knihtiskárně, kamenotiskárně a chromolitografiii v Novém Městě nad Metují

Nakladatelská působnost 60. léta 19. stol.–1909

Theodor (Bohdan) Böhm (* 1829 Náchod, † 1912 Nové Město nad Metují) pracoval v pisárně českoskalické přádelny, soukromě se vzdělával a krátce studoval v Praze na technice. 1851 byl povolán otcem, aby v Novém Městě nad Metují řídil nově zakoupenou malou kamenotiskárnu pro tisk úředních oběžníků (cirkulářů). Rozšířil její provoz a 1855 ji převzal do svého majetku. Od 1856 tiskl i barevnou litografii, 1861 závod přenesl do nově vybudovaných prostor, 1870 připojil k litografii knihtiskárnu, později i knihařství, a celý závod průběžně modernizoval. Podnikal i v jiných oborech, angažoval se v rozvoji dopravy, hospodářství a školství na Novoměstsku, zakládal hasičský sbor, vstoupil do politického života a několikrát (poprvé 1873) byl zvolen starostou Nového Města nad Metují. Zvelebil lázeňské místo Rezek, kde si postavil vilu, spolu se spisovatelem J. K. Hrašem působil v okrašlovacím spolku. Tiskařův syn Jindřich Böhm (* 1879 Nové Město nad Metují, † 1914 asi Nové Město nad Metují) převzal po otcově smrti řízení závodu, zemřel však ve věku 35 let „za záhadných okolností" na prudkou otravu. Podnik zdědila vdova Jiřina Böhmová (roz. Nedomová; * 1882 Praha-Libeň, † 1945 Nové Město nad Metují), která se po 1. světové válce provdala za literárního a hudebního kritika družiny Moderní revue lékaře Kamila Fialu, s nímž se však rozvedla (později se jmenovala Gombaská). Výroba podniku se zaměřila zejména na nástěnné kalendáře, obaly na potravinářské výrobky a plakáty s dlouhodobějším uplatněním, nakladatelská činnost již nepokračovala. V zahradním altánu tiskárny bydlel 1936-1938 spisovatel Jaromír John. 1946 byl podnik poté, co jej majitelka odevzdala zaměstnancům, transformován na družstvo Obal. Přesto byl 1948 znárodněn a připojen ke grafickým závodům Josef Doležal v Červeném Kostelci, s nimiž se později stal součástí národního podniku Severografia. Zanikl po privatizaci v 90. letech 20. století.

Vyšlo cca 140 titulů. - První zjištěnou publikací nakladatelství (knihy vycházely s označením Bohdan Böhm nebo Theodor Böhm, později i Th. Böhm) jsou Povídky našeho lidu Jana K. Hraše (1869-1871). Nejprve i nakladatelsky, pak jen jako tiskař se Böhm podílel na souboru regionálních příspěvků Josefa Jodase Památky z Nového Města n. M. (1878-1886). Osu nakladatelské činnosti tvořila Obrázková knihovna pro mládež českoslovanskou (1883-1890, od 1885 jako Obrázková knihovna pro mládež, red. Stanislav Řehák). Přinášela verše, prózy i populárně-naučnou literaturu, zejména vlastivědnou a přírodovědnou, soustředivši autorsky (F. J. Andrlík, František Bauer, Kliment Čermák, Ludmila Grossmannová Brodská, Jan Havelka, Jan Karel Hraše, František Hrnčíř, Čeněk Kalandra, František Kretz, Matouš Václavek, Jan Milota, Jan Nečas, K. J. Pleskač, K. V. Rais, Stanislav Řehák Kamenický, Václav Špaček, Čeněk Tonder, K. V. Tuček, Josef Zařičanský, Antonín Josef Zavadil aj.) a s využitím technického potenciálu tiskárny i ilustrátorsky (Věnceslav Černý, Jan Dobeš, Felix Jenewein, Antonín König, Karel Krejčík, Gustav Jaroslav Schulz, Karel Ladislav Thuma, Emil Zillich) reprezentativní výběr tehdejší slovesné i výtvarné tvorby pro mládež. V edici Loutkové hry (1888-1889) publikovali K. O. Hubálek, Josef Kobrle, Josefa Kunstová, Josef Soukal, K. V. Tuček a Jan Tykač. Samostatně vyšly mj. divadelní hry pro mládež (J. K. Hraše, Hugo T. Kolisko), studentské kalendáře, odborné publikace o tkalcovství a soubory pohlednic. Do měsíčníku Lovecká besídka (8 ročníků vycházelo od srpna 1894 do července 1902) soustředil jeho redaktor Emil Musil-Daňkovský zejména původní i přeloženou beletrii s loveckou a přírodní tematikou, doplněnou o popularizační přírodovědné stati, záznamy loveckých příhod a drobné zajímavosti. Knižní nakladatelskou produkci zřejmě uzavřely 1909 dvě beletrizované politické aktuality Ferdinanda Dúbravského (pseud. St. F. Martinova) ve slovenštině. - Jindřich Böhm krátce působil jako nakladatel ještě za otcova života, když 1903-1904 vydal pod svým jménem cyklus německých beletrizovaných diskusí k pohlavní otázce (Vera, vl. Betty Krisová, Kristine Thalerová, Gerda Schmidt-Hansenová, Felix Ebner aj.) v překladu Josefa Doležala.

Literatura a prameny: Antonín Svoboda: Nové Město nad Metují (1887), s. 44–48; Bohumil Dvořáček: Pohledy do minulosti Nového Města nad Metují (2000), s. 300–302; Lydia Baštecká: Stopy starých časů (Nové Město nad Metují 2008), s. 202-260; Lydia Baštecká: Nakladatel Bohdan Böhm, Výčepní list (Přibyslav u Náchoda), č. 16, 2008, příl. Litera, s. [1]; Lydia Baštecká: Málo známý Bohdan Böhm, Výčepní list (Přibyslav u Náchoda), č. 17, 2009, příl. Litera, s. [1].

Související osobnosti

Působiště

Nové Město nad Metují

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 10.11.2011 10:37