Dobrá edice (Praha)

Nakladatelství původní beletrie, esejistiky, hudební publicistiky a hudebnin v Praze

Působnost 1925–1931

Nakladatelství se stejnojmennou edicí založil koncem 1925 violoncellista a vyučený knihkupec Václav Čechák. Od podzimu 1926 jej nahradil agilní hudební publicista a kritik Bedřich Bělohlávek (* 1902 Písek, † 1991 Deal, Velká Británie). Po reálce v Příbrami, studiu skladby na pražské konzervatoři a doplňovací maturitě na gymnáziu v Příbrami absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě disertací Jaroslav Jeremiáš, život a dílo (1932). 1922 organizoval protest proti zfilmování Prodané nevěsty, ve 20. a 30. letech přispíval do levicového a odborného tisku, publikoval i knižně. Činnost nakladatelství Dobrá edice ukončil ještě během studií. 1938 byl stipendistou na velvyslanectví v Bělehradě a 1940 odešel do Velké Británie, kde pracoval pro exilovou vládu. Po 1948 zůstal v Anglii, kde pod pseudonymem John Brown publikoval knihu o únorovém převratu v Československu Who´s next? (Kdo je příští na řadě?, London 1951). Působil jako hudební publicista v BBC a pracoval v knihkupectví, pak žil v jihoanglickém přímořském městečku Deal, kde je i pohřben. Václav Čechák po odchodu z Dobré edice 1926 rozvinul příležitostnou nakladatelskou činnost pod svým jménem.

Vyšlo cca 25 titulů. – Základní knižní řada Dobrá edice (1925–1930) přinesla scénický dialog Bedřicha Bělohlávka (zhudebnil jej E. F. Burian), verše Josefa Trojana, stati Zdeňka Nejedlého, eseje Josefa Bohuslava Foerstera a Otokara Březiny, románový pokus příbramského středoškolského profesora Antonína Šilhy (pseud. Jan Litava), operní libreto Otakara Jeremiáše a Jaroslava Marii, dva překlady z ukrajinštiny (Pavlo Tyčyna a Mychajlo Kocjubynskyj) a výběr prezidentských projevů T. G. Masaryka. Hlavní autorkou edice byla čtyřmi sbírkami veršů a překladem básnířka Olga Urbánková (pseud. Jan Jiří). Přidružené Letáky Dobré edice (1926–1929, red. Bedřich Bělohlávek a Stanislav Roch) přinesly polemickou kulturněpolitickou publicistiku Bedřicha Bělohlávka, Jana Litavy a Zdeňka Nejedlého. Kromě číslované řady vydala Dobrá edice sborník k padesátinám Zdeňka Nejedlého (1928, red. Bedřich Bělohlávek), zhudebněné písně Jana Jiřího (skladatel Otakar Zich) a drobné skladby Otakara Jeremiáše z filmu podle předlohy Karla Čapka Loupežník (1931). Bedřich Bělohlávek vydal mimo nakladatelství intimní verše Otevřené srdce (soukromý tisk 1927) a jako vydavatel a odpovědný redaktor řídil publicistický měsíčník Kohout (vyšla jen 2 čísla od května do července 1929; úvahami o ideji a poslání československého státu, válečných reparacích, svatováclavských oslavách aj. přispěli Gamma a Jindřich Kohn). – Na výtvarné podobě tisků se kromě profesionálních typografů (Jindra Vichnar, Josef Mahnig, Jaroslav Mašat, Alois Chvála) podíleli převážně amatéři z přátelského okruhu nakladatelství (mj. Luděk Mandaus a Stanislav Roch), některé tituly nabídly přednostní číslované výtisky pro bibliofily. Knihy tiskly Legiografie, Politika a Průmyslová tiskárna v Praze, V. & A. Janata v Novém Bydžově a Ant. Pelz v Příbrami, hudebniny nototiskárny K. Kisch-Trojan v Benátkách nad Jizerou a Em. Starý v Praze. – Komisionářem Dobré edice byl Rudolf Rejman, po jejím zániku převzalo některé tituly do své nabídky nakladatelství Helios Miloslava Dolínka.

Literatura a prameny: Zbyněk Samšuk: ...pak jeho osudy nejasné... [o B. Bělohlávkovi], Noviny 1, 1992, č. 124, s. 6.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 16.03.2022 16:51