Divadlo

Nakladatelství divadelních her a další divadelní literatury v Praze při stejnojmenném časopisu

Nakladatelská působnost 1905–1914

Nakladatelství ke svému časopisu Divadlo (vycházel od 1903) připojil jeho majitel, vydavatel a redaktor Bohuslav Kavka (* 1869 Praha, † 1914 Praha). Od konce 80. let 19. století působil v úrazovém a nemocenském pojišťovnictví (mj. jako tajemník českého volebního sboru Úrazové pojišťovny dělnické), byl tajemníkem Spolku architektů a inženýrů a od 1900 i tajemníkem Spolku českých žurnalistů. Shromažďoval divadelní památky a propagoval vybudování divadelního muzea, angažoval se ve výboru Ústřední matice divadelních ochotníků českoslovanských. 1913 zřídil na koncesi z předchozího roku agenturu Divadelní centrála, v níž nabízel zprostředkování provozovacích práv k divadelním hrám, obstarávání a rozmnožování divadelních textů, divadelní poradenství apod. Bezprostředně po své smrti byl odhalen jako defraudant financí Spolku českých žurnalistů a jeho penzijních fondů. Na jeho majetek včetně skladu časopisu a knih byl uvalen konkurz; publikace byly rozprodávány ve prospěch konkurzní podstaty, předměty pro divadelní muzeum převzalo Národní muzeum v Praze.

Vyšlo cca 40 titulů. - Rámec nakladatelství (jeho neustálený název na tiscích nejčastěji suplovaly formulace Vydavatelství DivadlaNákladem Divadla, Nákladem časopisu nebo revue Divadlo) vytvářel časopis Divadlo, který vycházel za Kavkova řízení 1903-1914 (do 1913 jako orgán Ústřední matice divadelního ochotnictva českoslovanského) s podnázvem Rozhledy po světě divadelním, od 1911 Revue pro otázky divadelní. Od 1906 Divadlo doplňovaly ročenky Almanach českých divadel (do 1914 vyšlo rovněž za Kavkovy redakce 9 ročníků), později též samostatné přílohy Ochotnické divadlo (pak České ochotnictvo, 1911-1913) a Věstník Divadelní centrály (1913/1914). Krátce byl Kavka též majitelem a vydavatelem časopisu Organizace českého herectva Divadelní svět (1910/1911). - První edice Knihovna Divadla (1905-1914), zaměřená na ochotnický repertoár, nabídla převážně původní komedie (autoři František Hlavatý, Eduard Lederer-Leda, Jakub Rydvan, Jaroslav Rudloff, Josef Skružný, Otomar Schäfer, Vojta Štein Táborský, Quido Maria Vyskočil aj.),  doplněné překlady z francouzštiny (Georges Courteline), maďarštiny (Sándor Bródy), němčiny (Herman Bahr), dánštiny (Henri Nathansen) a polštiny (Stefan Kryzwoszewski). Vybrané odborné stati z některých ročníků Almanachu českých divadel  převzala ze stejné sazby edice Epištoly ochotnické (1907-1913). Jako příloha Divadla krátce vycházela Beletristická knihovna Divadla (1909), v níž herecké historky Rudolfa Kafky a Karla Želenského ilustrovali Jaroslav Flanderka a Viktor Oliva. Poslední edice odrážely postupné proměny v zaměření časopisu. Jeho rozšiřující se odborný záběr avizovala Knihovna moderní literatury dramatické Hyperion (1909-1910, red. K. H. Hilar) s překlady  Oskara Wilda (Jarmil Krecar) a Huga von Hofmannsthala (Otokar Fischer). Přiléhavou grafickou úpravu edice navrhl Jaroslav Benda. Zvýšený zájem o slovanské divadelnictví v posledních ročních časopisu doprovodil Kavka nákupem starší edice Slovanské divadlo (1881-1883, nakladatelství Lad. Sehnal v Jičíně), kterou zařadil do své nabídky a pokusil se oživit pokračováním (Viktor A. Ryškov: Šosáci, 1913). Několik titulů mimo edice (verše Josefa Lukavského aj.) těžilo z obsahu Divadla, drobné divadelní texty (Nový český besedník, Arkadij Timofejevič Averčenko) vycházely postupně v sešitech zpravidla jako přílohy časopisů. Po Kavkově smrti tak některé zůstaly nedokončeny. - Většina Kavkovy produkce vynikala kvalitním tiskem, na němž se podílely zejména firmy M. Knapp, Knihtiskárna národně sociálního dělnictva, Unie a Melantrich. Financování zjevně výrazně ztrátového podniku (časopis Divadlo vycházel údajně v nákladu až 3000 výtisků, Kavka vyplácel vysoké honoráře jeho přispěvatelům i autorům nakladatelství a ochotně poskytoval zálohy na dosud nenapsaná díla) zřejmě pohltilo podstatnou část defraudované sumy.

Literatura a prameny: Bohuslav Kavka... [Nekrolog], Národní listy (ranní) 5. 5. 1914, s. 5; Po odhalení defraudace ze Spolku českých žurnalistů, Národní listy (ranní) 10. 5. 1914, s.3–4; Zločinné manipulace tajemníka Bohuslava Kavky, Národní listy (ranní) 11. 9. 1914, s. 4; Za života a po smrti defraudanta Bohuslava Kavky I – III, Národní listy (večerní) 6. 9., 7. 9. a 11. 9. 1915, vždy s. [3].

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 10.11.2011 09:36