Josef Pithart

Nakladatelství uměleckých alb a pohlednic při knihkupectví v Kroměříži, nakladatelství v Praze

Nakladatelská působnost 1911–1944

Josef Pithart (*1869 Praha, † 1948 Praha) byl zprvu zaměstnán v pražském nakladatelství J. Otto, kde řídil administraci časopisu Zlatá Praha. Od 1905 vedl spolu s Rudolfem Ondráčkem knihkupectví Ant. Michálek v Přerově (zal. 1867). 1909 se společníci rozešli, Rudolf Ondráček pokračoval v přerovském knihkupectví pod svým jménem a Josef Pithart odešel do Kroměříže, kde převzal od Ladislava A. Springera knihkupectví a na koncesi z 1908 je dále vedl pod svým jménem (užíval též název První české knihkupectví a nakladatelství Josef Pithart). Provozoval rovněž papírnictví a podílel se na organizování koncertů, přednášek a předváděcích akcí (mj. kroměřížského letu aviatika Jana Kašpara 1911). Asi 1923 knihkupectví prodal společnosti s r. o. Globus a s novou koncesí z 1924 omezil činnost na umělecké nakladatelství a koncertní jednatelství. 1928 získal nakladatelskou koncesi pro Prahu-Žižkov, kam svůj podnik později přenesl. Jeho syn Jaroslav Pithart (* 1903 Žižkov, dnes Praha-Žižkov, † 1971 Praha) absolvoval 4 třídy reálky a obchodní školu, vyučil se u svého otce v Kroměříži a zaměstnán byl u firem J. Otto v Bratislavě a A. Píša v Brně. 1939 získal koncesi převodem od otce a počátkem 1940 převzal závod, ale 1947 odešel pracovat do kovoprůmyslu. Počátkem 1949 dal živnost do klidu a stal se funkcionářem Komunistické strany Československa. Jeho další osudy nebyly zjištěny.

Celkem vyšlo cca 10 knižních titulů a 12 sérií uměleckých pohlednic. – 1911 se Josef Pithart spojil s knihkupcem Vilémem Povondrou k vydání adresáře a almanachu Kroměříže a okolních obcí (2. ročník 1919 vydal již sám). Později převzal k prodeji od původních nakladatelů zpěvník lidových písní (uspořádal Valentin Lisa jako Valeš Lísa) a album národopisných motivů z díla malíře Joži Uprky (komentoval Alois Kolísek). Sám pak pokračoval reedicí Lisova zpěvníku a sbírkou slováckých písní v klavírní úpravě hudebního skladatele Jaroslava Kvapila. Především se však zaměřil na národopisnou tvorbu Joži Uprky, z níž vydal reprezentativní album Kožuchy (1920) a menší tematická obrazová alba (vše s komentáři Františka Kretze). Od počátku svého působení vydával místopisné pohlednice Kroměřížska, k nimž později připojil číslované série uměleckých pohlednic s reprodukcemi maleb a kreseb moravských umělců (Joža Uprka, Antoš Frolka a Stanislav Lolek, doprovodné texty mj. Josef Klvaňa) a nástěnné reprodukce obrazů (doložen Joža Uprka). Pithartova nakladatelská aktivita zřejmě kulminovala počátkem 20. let 20. stol., protože však knižní tituly ani pohlednice zpravidla nedatoval a po rozebrání nákladu je zřejmě opakovaně dotiskoval, datace jeho produkce je značně obtížná. – Obálky knižních publikací zdobily reprodukce zúčastněných umělců (Antoš Frolka, Joža Uprka), na tisku barevných reprodukcí se podílely zejména pražské firmy Unie a Grafia, některá alba kompletovalo knihařství E. Petrus v Kroměříži. – Jaroslav Pithart vydával v Praze pravděpodobně především pohlednice a nástěnné kalendáře, z knižních titulů byly zjištěny jen cenové kalkulace stavebních prací v němčině.

Kroměřížské „umělecké nakladatelství a knihkupectví“ Globus, spol. s r. o. (nakladatelská působnost 1923–1933), se sice přihlásilo k tradici Pithartovy firmy, vydalo však jen 2 další kroměřížské adresáře (1924 a 1933), soubor pohlednic Kroměříže, průvodce městem a dva nesourodé tituly beletrie.

Literatura a prameny: ž. [L. K. Žižka]: Pětasedmdesátník... [Josef Pithart], Knihkupec a nakladatel 5, 1944, s. 153–154 [v rubrice Osobní]; Dan Suchomel: Místopisné pohlednice města Kroměříže 1, Rakousko-Uhersko 1896–1918 (Kroměříž 2013), s. 37.

Související osobnosti

Působiště

Praha, Kroměříž

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 21.04.2017 07:49