Pax, František Hnyk

Beletristické nakladatelství v Praze a v Litoměřicích; knihkupectví v Litoměřicích

Nakladatelská působnost 1936, 1945–1947

František Hnyk (* 1897 Praha, † ? ?) absolvoval měšťanskou školu a vyučil se knihkupcem u firmy V. Soběslavský v Roudnici nad Labem. Počátkem 1921 získal knihkupeckou koncesi pro Litoměřice, kde v únoru téhož roku otevřel knihkupectví. Po obsazení pohraničí Německem v říjnu 1938 byl evakuován do Terezína a pak odešel do Říčan u Prahy, kde knihkupeckou živnost neprovozoval. Po nejasné nakladatelské epizodě v Praze z počátku 1945 obnovil v červenci téhož roku svůj litoměřický závod, který rozšířil o nakladatelství a 1946 protokoloval jako Pax, František Hnyk, knihkupectví a nakladatelství Nové doby. Firma zanikla asi 1949.

Vyšlo cca 15 titulů. – V prvém období vydalo knihkupectví F. Hnyk kromě regionálních pohlednic jen 2 tituly u příležitosti máchovského jubilea 1936 (sborník Básník a země a soubor pohlednic s máchovskou tematikou). 1945 před obnovením litoměřické firmy vyšel v Praze pod firmou Pax, resp. Nakladatelství edice Palma (stejnojmennou edici vydávalo nakladatelství Sfinx) původní román Zdenky Richterové. Litoměřická edice současné prózy Universa, románová knihovna Pax, pak jen Románová knihovna Pax (1945–1946) se zaměřila především na reedice atraktivních překladových titulů ze  starší produkce pražského nakladatelství Evropský literární klub (Pearl S. Bucková, Claude Houghton, C. P. Rodocanachi, Kenneth Roberts). Jedinými novinkami byly překlad reportáže anglického účastníka francouzského odboje (George Millar) a původní román (Jaroslav Podroužek). 1946 edice pod názvem Románová knihovna Pax (pak jen Románová knihovna) krátce pokračovala v pražském nakladatelství Jaroslav Podroužek (LČL 3, s. 965–966). Další program litoměřického nakladatelství přinesl nákladně vypravené publikace pro děti a mládež. Adaptace klasických předloh zpracovali Pavel Eisner (Tisíc a jedna noc) a Arno Kraus (Tři mušketýři). Veršovaný cyklus pro nejmenší Pohádky starého čmeláka na motivy národních pohádek po úvodním svazku (Petr Křička, 1945) nepokračoval (navázat měl Vladimír Thiele). K okupační tematice se nakladatelství vrátilo reedicí básnické reflexe lidické tragédie (Viktor Fischl), vězeňskými verši (Rudolf Círus) a regionálním sborníkem Litoměřice v odboji 1938–1945 (red, Jaroslav Macek). – Profesionální grafickou úpravu zajistili Jan Přibík a Alois Chvála, na výzdobě a obálkách se podíleli Jaroslav Novák, Vladislav Kratochvíl, Jaroslav Novotný, Václav Mašek, Jaroslav Šváb, Ema Blažková a Václav Šrůtek, na barevných ilustracích knih pro mládež Richard Bláha, Jan Uruba a Zdeněk Müller (později Miler). Kvalitní tisk zajistily firmy V. & A. Janata v Novém Bydžově, V. Neubert a synové, F. Slabihoudek, Cíl, Státní tiskárna, Práce, Unie a Melantrich v Praze a bývalé německé tiskárny pod národní správou R. Nunhardt v Litoměřicích a Jan Schors v Teplicích-Šanově.

Související osobnosti

Působiště

Praha, Litoměřice

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 03.07.2021 15:32