Pospolitost

Svépomocný spolek Pospolitost založili 1929 Václav Běhounek, Jaroslav Čecháček, Rudolf Dominik, Jan Gallas, Vincenc Charvát, Junius (vl. jm. Alois Adalbert Hoch), Jindřich Kohn, Zdeněk Kojecký, Bohuslav Koutník, Zdeněk Nejedlý, Václav Patzak, Zdeněk Peška, Max Ryšánek, Jiří Stolz, Bohumil Šída, Emanuel Škatula, Karel Velemínský, Jaroslav Vozka a Lev Winter s programem vydávat „základní díla socialistické literatury od nejstarších utopistů přes starší francouzský a anglický socialismus až k nejnovějším přestavitelům moderní socialistické teorie v přesných vědeckých vydáních" a podpořit literární práci mladé generace teoretiků. Pospolitost měla sdružovat socialistické spisovatele z oboru sociálních věd s přáteli socialistické literatury na základě vědeckého socialismu bez vazeb na určitý politický směr. O vydání jednotlivých titulů rozhodovali členové spolku hlasováním. Výtisky pro členy Pospolitosti byly číslovány a členové byli povinni odebrat všechny vydané tituly s nárokem na slevu 30% z prodejní ceny knihy. Pospolitost zprvu působila ve spojení s nakladatelstvím a knihkupectvím Rudolf Rejman (spoluzakladatelé spolku Jaroslav Čecháček a Jiří Stolz redigovali Rejmanovy odborné edice), později vydával její publikace právník Jiří Pleskot (* 1901 Valašské Meziříčí, † 1942 Mauthausen, Rakousko). Na podzim 1933 převzali Jaroslav Čecháček a Jiří Pleskot redakci a administraci čtrnáctideníku Útok, který zprvu zapojili do propagace Pospolitosti s cílem rozšíření její členské základny (1933 měla okolo 250 členů). 1934 však spolek nakladatelskou činnost uzavřel a na jeho program navázala edice Útok.

Vyšlo cca 6 titulů. – Publikace spolku, později sdružené do řady Knihy Pospolitosti (1929–1934), střídaly původní odborné studie a sborníky k aktuálním společenským problémům (Jaroslav Čecháček, František Kraus, sborník Fašismus mezinárodní) s návratem ke klasikům socialistického myšlení (výbor z Friedricha Engelse a vzpomínky na Karla Marxe), zejména u přžíležitosti 50. výročí Marxova úmrtí 1933 (tzv. Marxův rok). – Obálky prvních svazků navrhl František Kovárna, další knížky vycházely v anonymní střídmé ryze typografické úpravě. Tiskly je postupně Občanská tiskárna, Grafia a Solidarita v Praze a Svoboda na Kladně.