J. Rössler

V Lounech, kde od 1876 působila tiskárna Josefa Neuberta (1890 ji převzal Theodor Venta), založil 1884 na koncesi z konce předchozího roku další tiskárnu „neodborník” Josef Rössler (životopisná data nebyla zjištěna). 1890–1891 byl majitelem a vydavatelem regionálních čtrnáctideníků Stráž na Oharce a Hlasy od Oharky (čísla vycházela střídavě s totožným podtitulem List věnovaný zájmům okresu Lounského, Rakovnického a Libochovického). Kromě knihtiskárny provozoval i knihkupectví, jehož koncese se 1902 vzdal ve prospěch Jindřicha Trunečka. Ten je 1905 začlenil do efemérní firmy Štrombach–Truneček–Tymich (rozešla se 1906) a později vedl samostatně pod svým jménem. Josef Rössler připojil 1905 ke své knihtiskárně nakladatelství a provozoval je do 1914. Téhož roku obdržel koncesi zaměstnanec knihtiskárny Karel Gottschalk (*1877 Louny), který firmu později převzal a vedl ji s K. Štěpánem nejprve pod svým jménem, později pod názvem Gottschalk a Štěpán. V nakladatelství již nepokračoval; zbylý náklad předchozí produkce doprodávalo pražské knihkupectví Josef Springer.

Vyšlo cca 9 titulů. – Na rozdíl od regionálního programu lounské tiskárny Th. Venta zaměřilo nakladatelství J. Rössler po vydání drobné finanční příručky (směnečný řád) svou sporadickou produkci na přeloženou publicistiku a beletrii. Po německé mozartovské monografii (Ludwig Nohl) uvedlo v překladu z angličtiny klasické prózy v úpravě pro mládež (Charles Dickens), humoristické črty (Jerome Klapka Jerome) a tradiční román (D. M. Mulocková). Německou beletrii zastoupil Hermann Hesse prvním knižním překladem (Petr Camenzind), ruskou Leonid Andrejev (Život Vasilije Fivejského). Z původní tvorby vydalo nakladatelství jen „cestopisné obrazy“ ze Sicílie (Anna Řeháková). – Knížky vycházely brožované v kartonových obálkách, invenčně řešených v duchu soudobé postsecesní typografie.