Karel Kryl

Nakladatelství při knihtiskárně v Kroměříži

Nakladatelská působnost 1945–1948

Kroměřížská tiskárna Karel Kryl byla přímou pokračovatelkou knihtiskárny Kryl a Scotti v Novém Jičíně (zal. 1909), proslulé kvalitním tiskem bibliofilií a krásných užitkových knih pro Josefa Floriana, Jakuba Demla a později i pro pražská nakladatelství Aventinum, Hyperion, Ladislav Kuncíř, Alois Srdce, Symposion aj.  Se ztrátou velkých zakázek za hospodářské krize 30. let 20. století čelila novojičínská tiskárna vzrůstajícím finančním potížím a 1936 se její společníci Karel Kryl starší a Ferdinand Scotti rozešli. Firmu se všemi závazky převzal na své jméno Karel Kryl st. (* 1878 Litovel, † 1943 Nový Jičín), který tiskl zejména pro moravské bibliofily a pro nakladatele Viléma Šmidta, Václava Poura a Jana V. Pojera. Po německém záboru Nového Jičína 1938 přenesl tiskárnu přes námitky tamějších tiskařů do Kroměříže, kde počátkem 1939 obnovil její provoz. V březnu 1940 jej postihla mozková mrtvice a vedení tiskárny Karel Kryl převzali zakladatelovi synové Josef a Karel, kteří se však neshodli v názoru na budoucí zaměření podniku. Prvorozený syn Josef Kryl (* 1906 Ostrava-Přívoz, † 1967 Karviná), který preferoval tisk užitkových knih, se 1941 po sňatku s dcerou kroměřížského bibliofila Stanislava Švehly odstěhoval do Mladé Boleslavi, kde byl zaměstnán jako sazeč v tiskárně Hejda a Zbroj. Karel Kryl ml. (* 1910 Nový Jičín, † 1971 Odry) řídil kroměřížskou tiskárnu s programem udržet její bibliofilskou tradici (od 1939 tiskla mj. edici Zdeňka Řezníčka Magnificat). 1943 po otcově smrti se stal jejím majitelem a s úbytkem bibliofilských zakázek rozšířil počátkem 1945 činnost o vlastní nakladatelství (zprvu na tiskařskou koncesi; nakladatelskou koncesi si opatřil až v červnu 1947). 1950 byla tiskárna znárodněna, přestože se o její záchranu pokoušeli mj. O. F. Babler, Oldřich Králík a Kamill Resler, a téhož roku zrušena (likvidačním správcem byl Josef Zimák), přičemž většina jejího vybavení byla zničena. Karel Kryl mladší nenašel práci ve svém oboru a byl pak zaměstnán v papírnictví a v prádelně; až před odchodem do invalidního důchodu 1960 pracoval krátce v tiskárně v Novém Jičíně. 

V Kroměříži vyšlo cca 30 titulů. - Novojičínské tiskárny Kryl a Scotti a Karel Kryl nerozvíjely vlastní nakladatelský program a svým nákladem vydaly jen několik knih, převážně neprodejné soukromé tisky pro schůzky moravských bibliofilů. Rovněž v Kroměříži vycházely nákladem tiskárny zprvu jen  příležitostné tisky (mj. k zasnoubení a sňatku Josefa Kryla a k úmrtí Karla Kryla staršího). Se  zpřísňováním cenzurních předpisů ve 40. letech se tiskař formulací „vytiskl a vydal" hlásil jako nakladatel i k několika titulům, které tiskl na zakázku pro tzv. soukromé nakladatele a pro kulturní sdružení bez vlastní koncese (mj. Svatopluk Klír v Praze, později Klub bibliofilů ve Zlíně nebo Jan Jelínek ve Frenštátu pod Radhoštěm). Vlastní nakladatelství rozvinul Karel Kryl mladší až žánrově nevyhraněnou edicí Varietas  (1945-1948). Věrna svému názvu přinesla regionální kulturně-historickou publicistiku (Ludvík Páleníček, Jindřich Spáčil), verše (vesměs přispěvatelé katolických periodik Marie Glabazňová, Zdeněk Rotrekl, Zdeněk Řezníček, Oldřich Sirovátka, Jiří Šotola;  tzv. lyrickou řadu edice redigoval Vilém Stránecký), knížku pro děti (napsal a ilustroval ji kroměřížský pedagog Jaroslav Lukeš), stať o anglickém romantismu a překlady ruských lyriků (obojím přispěl středoškolský profesor František Klein). Jako novoročenku 1948 připojila překlad N. V. Gogola (O. F. Babler). V edici Donatus (1948, red. O. F. Babler) vyšel jen „knihomilský trialog" Oldřicha Menharta, inspirovaný jeho spoluprací s Karlem Krylem starším. Torzem zůstala teologická studie profesora náboženství Otokara Balcara, vydaná 1948 mimo edice.   -  Od 30. let měl výrazný podíl na vnější podobě tisků novojičínské a pak i kroměřížské tiskárny typograf a písmař Oldřich Menhart jak písmem (Menhartovu antikvu a kurzívu zakoupila ještě tiskárna Kryl a Scotti údajně jako první v Česku), tak grafickými úpravami zakázek tiskárny (zejména pro Václava Poura a  J. V. Pojera)  i některých tisků Krylova vlastního nákladu. Knihy edice Varietas (vycházely též s přednostními výtisky na lepším papíře) upravoval sám nakladatel. Na jejich výzdobě se podíleli s regionem spjatí výtvarníci Jan Jílek, A. M. Machourek a Jaroslav (Jarda) Lukeš, grafikami dále přispěli František Matoušek a Karel Štika.

Rovněž syn Karla Kryla mladšího, písničkář Karel Kryl (* 1944, † 1994), vydal po odchodu do exilu 1969 několik svých textů vlastním nákladem a ve vlastním výtvarném řešení.

Literatura a prameny: Josef Glivický: Poslední z tiskařské rodiny, Zpravodaj města Uherské Hradiště, 1971, č. 6, s. 22–23; Michal Mocek: K dějinám knihtiskařských firem Kryl a Scotti a Karel Kryl (1909–1950), in Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 49 (1992), s. 55–67; Bohuslav Smejkal: Nevšední zásluhy tiskařské rodiny Krylů o českou bibliofilii ([Praha] 2009), 16 s.

Související osobnosti

Působiště

Kroměříž

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 10.11.2011 09:11

K