Stanislav Klika

Stanislav Klika (* 1885 Žižkov, dnes Praha-Žižkov, † ? ?) se 1911-1914 pod svým jménem i pod pseudonymy redakčně i autorsky (též jako výtvarník) výrazně podílel na nakladatelských aktivitách své manželky Marie Klikové. 1917 zahájil na její adrese v Praze na Žižkově pod svým jménem vlastní nakladatelskou činnost (zprvu pod názvem Nakladatelství dopisnic Stan. Kliky), kterou vzápětí přenesl na Vinohrady, kde pokračoval do 1926. - Zřejmě týž Stanislav Klika, dle dobové novinové zprávy tajemník Franty Sauera, byl spoluautorem Sauerovy vzpomínkové knihy Emil Artur Longen a Xena (vyšla 1936). Jiné údaje k jeho biografii nebyly zjištěny; pravděpodobně nebyl příbuzným nakladatele Břetislava M. Kliky (* 1884, † 1958).

Celkem vyšlo cca 40 titulů. - Prvý Klikův titul (reprodukce kreseb Josefa Mánesa Vzpomínky), série uměleckých pohlednic (Petr Maixner, Josef Mánes, Josef Vaic aj.) i program edice Knihy nové vlajky (1919-1921, red. Stanislav Klika) uvádět „díla starých i moderních spisovatelů, jakož i odborná pojednání o dobrých knihách" signalizoval kontinuitu s produkcí Marie Klikové. Po překladech z francouzštiny (Voltaire, George Sand) a němčiny (Adelbert von Chamisso) a vlastní próze však Klika v edici nepokračoval a zaměřil se na aktuální publicistiku (Gustav Bouda, František Náprstek, František Richter) a  na senzační reportážní literaturu. Tu později soustředil do sešitové edice Sborník příběhů z četnického života (1923-1925, red. Stanislav Klika).  Četnické historky z dob Rakouska-Uherska i Československé republiky psali  mj. Jan Ignota a Josef Sutner (dle Karla Nosovského pseudonymy Stanislava Kliky), Josef Berounský (vl. jm. Josef Šefl) a beletrizující četníci Gustav Bouda a Jindřich Svratecký. Vlastním nákladem vydal Klika i své další prózy a eseje;  několik pravděpodobných pseudonymů z autorského a překladatelského okruhu nakladatelství (Alois Košťál, Jan Mechňov, Jiří Rozmar) se nepodařilo dešifrovat. - Rutinní obálky a ilustrace kreslili Ladislav Fink a Stanislav Vaněk. Od 1919 tiskla většinu titulů tiskárna Josef Šefl v Berouně.

1920-1925 vycházela serióznější část produkce nákladem Vydavatelského sdružení Kolokol. Spolu se Stanislavem Klikou, který později k názvu sdružení připojoval své jméno, tvořili tento „volný kroužek čtyř přátel české knihy, kteří si dovolili napsati knihy a vydati je svým nákladem (případně je přeložili nebo upravili)" učitel Miloš Heide a dva autoři bývalého nakladatelství Marie Klikové: kapitán československých legií František Richtr (Richter) a inženýr Ladislav Velinský.

Po básnické prvotině Jana Čarka věnoval Kolokol zprvu pozornost aktuální ruské a rusínské problematice v esejích Alexandra Bloka a Naděždy Melnikové-Papouškové a  historické stati Floriána Zapletala. Postupně převážila literatura pro děti a dospívající mládež v legionářských vzpomínkách Františka Richtra,  pohádce Stanislava Kliky a prózách učitelů Rudolfa Robla  (pohádky) a Karla Sellnera (báje a vzpomínkové prózy inspirované Albánií). Kolokol expedoval též zbytky nákladu publikací Marie Klikové. - Některé tituly graficky upravil Stanislav Klika, na ilustracích se podíleli Ladislav Fink a středoškolský profesor kreslení Rudolf Livora  (knihy Karla Sellnera). Po pražských tiskárnách Grafia,  Legiografie aj. převzal později i tisk knih Kolokolu berounský Josef Šefl.