František Trefný

Nakladatelství publikací k sexuálním otázkám a erotické beletrie při prodejně Hydiko v Praze

Nakladatelská působnost 1927–1940

František Trefný (* ? ? † ? ?) otevřel 1927 prodejnu hygienických potřeb, kosmetických a antikoncepčních prostředků, posilovacích preparátů a erotických pomůcek s názvem Dům moderní hygieny Hydiko. Souběžně rozvíjel i nakladatelství reklamních brožur, zdravovědných návodů, příruček pohlavní hygieny a erotik. Publikace, vydávané bez nakladatelské koncese, vycházely jak pod firmou Hydiko, tak častěji vlastním nákladem Františka Trefného, který byl rovněž redaktorem všech edic a autorem, případně kompilátorem převážné většiny tisků. Odběr knih byl podporován prémiemi (hodinky, plnicí pera, kolekce prezervativů různých značek, žertovné erotické předměty apod.). Pro vydávání a subskripční prodej přeložené erotické beletrie zřídil Trefný na adrese Hydika Kroužek přátel erotiky a kuriozity Život, jehož činnost však byla v srpnu 1932 policejně zakázána. Konfiskaci propadla též značná část vydávaných publikací a Trefný byl stíhán i pro neoprávněný překlad z němčiny (Reinhold Gerling). – Trefného životopisná data nebyla zjištěna. 1913 vydal snad týž František Trefný, tehdy bankovní úředník, vlastním nákladem příručku Šek ve službách obchodu; nespecifikovanému pražskému velkoobchodníkovi Františku Trefnému blahopřál 17. září 1942 syn Jiří k padesátinám.

Vyšlo cca 100 titulů. – Bibliografické soupisy i konzervační knihovny evidují zřejmě jen část skutečně vydané produkce. První edice Knihovna zdravotních rad (1927–1932) střídala příručky pohlavní zdravovědy a zdravotní osvěty s reklamními návody na prodávané pomůcky. V edicích Knihovna intimních rad (1932–1934) a Sexuální knihovna (1932) se Trefný opakovaně věnoval dílčím tématům (výběr a získávání partnerů, strategie milostných vztahů, homosexuální a lesbická láska, frigidita, impotence, onanie, sexuální úchylky, pohlavní choroby apod.) jak kvazinaučnými  statěmi, tak ilustrativní beletrizací modelových erotických situací. Součástí svazků Sexuální knihovny byly formuláře s nabídkou zodpovězení intimních dotazů, výzvy k poskytnutí adres dalších zájemců o Trefného tisky, formuláře přihlášek do nespecifikovaného Kroužku sexuálního života a nabídky vypracování horoskopu nejmenovaným „profesorem X" (s Trefným v roli jeho tajemníka). Několik titulů vyšlo též v němčině. Trefného kratší erotické prózy, avizované jako „pohádky pro dospělé", soustředila zejména Erotická knihovna (okolo 1933), jejíž podstatná část propadla konfiskaci. Umělecky ambicióznější Knihovna mladých mužů (1934) se již nerozvinula. Erotická beletrie cizích autorů (Edmont de Grammont, Alfred de Musset, John Cleland, Charles Baudelaire, Julian Barbignac de Gascogne, Alexander Zoubkoff, Aristainetos aj.) vycházela formálně jen pro subskribenty se zákazem dalšího šíření nákladem kroužku Život (1931–1932). V 1. polovině 30. let s Trefným intenzivně spolupracoval Jindřich Snížek, který redigoval, překládal a upravoval (též anonymně nebo pod šifrou J. S.) svazky této klubové edice a údajně svými texty přispíval i do dalších edic nakladatelství. Knižní produkci provázely rychle se střídající časopisy a magazíny Moderní hygiena (1929–1930), Kapsa (1930), Don Juan (1930–1931), Erotikon (1934–1935), Figaro (1936) a Magazin Hydiko (1938–1939), které se ve fondech knihoven většinou nezachovaly. V poslední edici Knihovna úspěšné četby (1938) vyšly návody k životnímu úspěchu od Roberta Korce. Produkci uzavřelo několik reklamních brožur Hydika. – Kmenové edice Františka Trefného vycházely v jednoduché brožované úpravě s fotografií na obálce, jen texty Erotické knihovny provázely anonymní, převážně diletantské ilustrační kresby. Zručnější ilustrátoři se rovněž anonymně či pod pseudonymem uplatnili v náročněji vypravených subskripčních tiscích kroužku Život (jejich náklad byl zřejmě vyšší než uváděných 100 výtisků). Jediným přiznaným výtvarníkem nakladatelství byl Jarka Štika.

Literatura a prameny: Rozpuštěný spolek Život, Národ (samostatná příloha Národních listů) 8, 1932, č. 165, s. 2; Jindřich Snížek: Můj druhý život (1940), s. 227–228, 231–232, 239–243, 246–249, 251, 271–272.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 28.09.2023 18:40