Tisk

Společnost s ručením omezeným Tisk založili v březnu 1926 Tomáš Baťa a firma T. & A. Baťa zastoupená ředitelem Dominikem Čiperou z potřeby sjednotit rozptýlené firemní vydavatelské aktivity. Fungovala zprvu na tiskařskou koncesi jako redakce, vydavatelství a administrace časopisů a tiskárna, 1932 získala knihkupeckou a nakladatelskou koncesi, 1934 připojila papírnictví a koncem 1936 rozšířila činnost o prodej plynových masek a provozování kinematografu. Jednateli společnosti byli vedoucí pracovníci firmy Baťa, zprvu Dominik Čipera a Tomáš Baťa, po jeho smrti 1932 Jan Antonín Baťa, jehož 1939 vystřídal Josef Hlavnička (zemřel 1943). 1940 přistoupila akciová společnost Fatra Napajedla, kterou zastupovali Hynek Baťa a Josef Zbořílek, zesnulého Hlavničku později nahradil František Malota. Od května 1945 působila společnost Tisk pod národní správou, v říjnu 1945 byla zestátněna a začleněna do národního podniku Baťa (tiskárna se v rámci podniku osamostatnila). Prvním vedoucím společnosti byl organizátor baťovského tisku Antonín Cekota, kterého 1939 po jeho odchodu do exilu vystřídal Josef Vaňhara. V polovině 1940 se do vedení prosadil aktivistický redaktor Jaroslav Pelíšek, po květnu 1945 vedl Tisk Jan Handzel. Vedoucí Tisku byli současně redaktory hlavních periodik vydávaných firmou Baťa a později společností Tisk. Páteří řady časopisů, určených zprvu jen zaměstnancům firmy i různým profesím v rámci podniku, byl již od 1918 týdeník Sdělení zaměstnanců firmy Baťa. 1930 změnil název na Zlín a v dalších letech připojil k základní řadě 2 další vydání pro širší veřejnost: Zlín – pondělní vydání (od 1931; 1942–1945 vycházel pod názvem Náš kraj) a Zlín – velké vydání (od 1932; 1942–1945 pod názvem Svět). Širokou popularitu získal měsíčník Výběr s podtitulem Nejzajímavější a nejlepší články současné doby (vycházel 1934–1945, 1936–1938 též v německé verzi Weltblick). K odborným měsíčníkům patřily Průkopník úspěšného podnikání (1934–1945), Obuv–kůže–guma (1931–940), Kursy osobní výkonnosti – K. O. V. (1937–1941) s monografickými statěmi k jednotlivým oblastem marketingu a Technický rádce (1940–1950). Od 1936 zřizoval Tisk v dalších působištích firmy Baťa knihkupecké filiálky (postupně v Otrokovicích, Sezimově Ústi a ve Zruči nad Sázavou), 1942 otevřel ve Zlíně reprezentační knihkupectví s prodejem uměleckých předmětů. Knižní produkce Tisku neměla vlastní redakci a vydávání knih podle dosavadního zjištění řídili vedoucí Tisku. Nakladatelskou agendou byli zřejmě pověřováni i redaktoři (Bohumil Z. Nekovařík) a vedoucí knihkupectví (Miroslav Láth, Svatopluk Býma, po válce Rudolf Příkazský). Po přejmenování firmy Baťa na Svit a města Zlína na Gottwaldov počátkem 1949 fungovalo nakladatelství s názvem Svit, národní podnik, nakladatelství Tisk. V srpnu 1949 se Svit vzdal knihkupecké koncese ve prospěch krajského sekretariátu Komunistické strany Československa. Záměr Krajského národního výboru v Gottwaldově z října téhož roku transformovat nakladatelství Tisk za hospodářské účasti Svitu na krajské nakladatelství nebyl realizován a firma 1950 zanikla.

Vyšlo cca 160 titulů – Po svém založení 1926 fungovala firma Tisk zprvu jako tiskárna a redakce periodik firmy Baťa. Knižní tituly (stati a projevy Tomáše Bati, J. A. Bati a Antonína Cekoty, náměty na zlepšení dopravní infrastruktury a ekonomiky, polemiky s kritiky podniku) vycházely pod firmou T. & A. Baťa v edici Knihovna Baťovy služby veřejnosti nebo na koncesi Antonína Cekoty. Soustavnější knižní produkci rozvinula firma až s vlastní nakladatelskou koncesí od 1933. Prvoplánovou beletristickou adoraci baťovského podnikání přinesly próza pro mládež Libuše Novosadové i román T. A. Pánka (jediný svazek edice Průkopník, 1934). „Pro ty, kteří milují poctivou, mužnou hru v životě i v románě“ krátce vycházely americké westerny (Bertrand W. Sinclair, John D. Newsom, William Chamberlain, G. A. England, V. T. (Frederick) Moore, Eustace L. Adams, Richard Barry, James B. Hendryx) v edici Fair Play (1934). 1935 převzala její program i anonymní grafickou úpravu edice Weekend pražského nakladatelství Hladík & Ovesný, zatímco Tisk nahradil oddechovou dobrodružnou četbu souborem Vybrané spisy Jacka Londona (1936–1939). Poezii zastoupily výbory z veršů Rudyarda Kiplinga a Johna Masefielda v polobibliofilské úpravě. V odborné publicistice se nakladatelství soustředilo na obchodní metody, psychologii prodeje, reklamu, organizaci a racionalizaci pracovních procesů. Edice Organisátor (1935–1937) zařadila zkušenosti obchodníka (George Horace Lorimer) a reklamního odborníka (Claude C. Hopkins), různým složkám marketingu se věnovaly Vybrané spisy Herberta N. Cassona (1936–1939). Obecněji koncipovaná edice Zkušenosti věků (1939, red. Antonín Cekota) přinesla jen klasický text Niccola Machiavelliho. Beletrii i odbornou publicistiku amerických autorů překládal do konce 30. let zejména redaktor Tisku Zdeněk B. Nekovařík. Dále vyšly mj. úvahy Tomáše Bati (též v angličtině), reportáž z obchodních cest J. A. Bati a jeho spolupracovníků, články a pojednání oceněné Baťovou cenou 1937 a v několika jazykových verzích obrazová publikace Zlín – město životní aktivity (text Antonín Cekota, fotografie Josef Vaňhara). Jan Antonín Baťa se prezentoval kromě výboru ze svých článků a projevů především souborem námětů k hospodářské prosperitě Budujeme stát pro 40 000.000 lidí (2 vydání 1937 a 1938). Produkci doplnily odborné oborové publikace (Mečislav Kuraš, Jaroslav Cerman) a učebnice pro obuvnické školy (František Kebl, František Urbánek, Emanuel Kudláček aj.), projekt filmové školy představili Jindřich Honzl, Otakar Vávra a Ladislav Kolda. Po odchodu původních majitelů firmy Baťa do ciziny postupně převážila beletrie, především v překladech z němčiny. Zastoupena byla dobrodružná četba (Hans Dominik, Hans Woerner, Friedrich Gerstäcker), humoristika (Jo Hanns Rösler), beletrizované životopisy (Friedrich Lorenz, Heinrich Zerkaulen), především však literatura pro děti a mládež (Waldemar Bonsels, Fred Hildenbrand, Sophie Reinheimerová, Ernst T. A. Hoffmann). Přes němčinu přicházely i překlady severských autorů (Annik Saxegaardová, Halvor Floden, Gunnar Gunnarsson), z nichž některé (Hans Christian Andrersen, Albín Widén, Jan Henrik Eekhout) vyšly až po válce. V původní tvorbě se představil Jaroslav Pelíšek reportáží z okupované Ukrajiny, Jaroslav V. Strniště historickým románem a Jaroslav Babula zahrádkářskou příručkou. Ojedinělá edice Domov a svět (1943–1944) zařadila prózy pro mládež s přírodní tematikou Jaroslava Hubálka. Produkci doplnila leporela a několik hudebnin. Protektorátní období uzavřel statí o Baťových závodech jejich německý ředitel Albrecht Miesbach. Na politické změny po osvobození reagovalo nakladatelství bezprostředně vězeňskými verši (Jaroslav Josef Balcárek) a levnou edicí drobných próz ruských autorů Knihovnička ruské četby pro mládež, pak Našim dětem (1945–1946). V další produkci se zaměřilo na českou beletrii, především knížky pro děti. Ilustrované pohádky (Josef Štefan Kubín, Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, Boža Kratochvíl, arabské pohádky, pohádky o ševcích aj.) doplnily verše Františka Hrubína k fotografiím Slávy Štochla (3 vydání), povídky ze slovácké vsi (Fanek Jilík) a příběhy pro mládež (Josef Prchal, František Omelka). Původními prózami pro dospělé přispěli Jaromír Tomeček, Jaroslav V. Strniště a Jaroslav Žák, reedicemi Bohumír Pernica a Emanuel Lešehrad, politickou publicistikou Emil Synek. Nerozvinula se edice Klenotnice (1947) s novým vydáním románu Jacka Londona ani Levná knižnice Tisku (1947), jejíž jediný svazek (román Miloslava J. Sousedíka) v souběžné mutaci zahájil klubovou edici Literární kroužek při Závodním klubu ROH Baťa, resp. Svit (1948–1949), která pak pokračovala romány T. Svatopluka a Františka Macha a překlady z bulharštiny (Krastju Belev) a angličtiny (Jack London). Od počátku 40. let do 1948 s nakladatelstvím jako překladatel z němčiny a z ruštiny a editor knih pro děti spolupracoval Petr Denk. Beletrii doplnilo několik technických příruček a odborných učebnic. Závěr produkce přinesl torza textů Egona Erwina Kische z chystané knihy o Zlínu a v rámci agresivní protibaťovské kampaně beletrii a publicistiku T. Svatopluka (i v překladech do světových jazyků) doplněnou výběrem starších příspěvků různých autorů Batismus v kostce (1950). – Z významnějších grafiků přizval Tisk zpočátku k úpravě některých titulů Aloise Chválu a Slavoboje Tusara, později byli hlavními ilustrátory i úpravci beletrie propagační výtvarníci firmy Baťa František Bezděk, František Přikryl a František Peňáz, 1941–1944 navrhovali obálky anonymně studenti a pedagogové zlínské Školy umění. Na výzdobě se dále podíleli mj. A. V. Hrska, František Vrobel, T. F. Šimon, Pavel Šimon, Vladimír Babula, Stanislav Šulc, Karel Müller, Eduard Milén, František Podešva a Zdeněk Hybler. Tisk zajišťovaly převážně externí firmy J. Gusek v Kroměříži, Karel Smolík, Stiebling a Havelka, M. Knapp, Unie a Českoslovanská akciová tiskárna v Praze a Jar. Strojil v Přerově. Firemní tiskárna, zaměstnaná především výrobou periodik a propagačních tiskovin, se na tisku knižních publikací ve větší míře podílela až po 1945.