Athos

Firmu založil koncem 1945 syn knihtiskaře a nakladatele František Herman mladší (* 1921 Slaný, † 1977 Santa Catarina, Brazílie). Absolvoval 6 tříd reálného gymnázia, vyučil se knihkupcem u pražských firem Jos. R. Vilímek a Gustav Francl, pak byl zaměstnán u svého otce Františka Hermana staršího v nakladatelství Zádruha. Od 1942 byl totálně nasazen ve Schweinfurtu nad Mohanem, odkud uprchl. 1944 byl vedoucím administrace časopisu Praha v týdnu, 1945 se údajně účastnil Pražského povstání. 1944 se oženil s dcerou skladatele a kapelníka tanečních orchestrů, sopranistkou Emou Koliandrovou, 1946 se manželství rozpadlo. V dubnu 1948 byl zatčen na udání sousedů a uvězněn pro přechovávání zbraní a účast na tisku protistátních letáků. Ještě před soudním projednáváním byl za nejasných okolností zřejmě za úplatek propuštěn z vazby a v říjnu tr. uprchl s matkou do Mnichova, odkud později emigroval do Brazílie, kde se znovu oženil a se střídavým úspěchem podnikal v různých oborech. Nakladatelův mladší bratr a spolupracovník jeho i otcovy firmy Josef Herman (* 1923) byl v lednu 1950 zatčen při pokusu o přechod hranic a vězněn v Jáchymově. Po propuštění žil v Praze a 1965 rovněž emigroval do Brazílie, odkud po neshodách s bratrem přesídlil do USA. Pražská firma Athos, kterou od května 1948 řídil v národní správě tehdejší ředitel nakladatelství Melantrich Jindřich Isoz, kupodivu pokračovala v činnosti i po nakladatelově zatčení a jeho emigraci až do března 1949.

Vyšlo cca 30 titulů. – Jádro edičního programu nakladatelství Athos velkoryse koncipoval divadelní a hudební organizátor a publicista Jaroslav Procházka. Zahájil edicí drobnějších studií a úvah Perspektivy života a umění (1945–1948, red. Jaroslav Procházka), která přinesla dvě stati Alberta Pražáka, sborník Hilarovská vigilie a příspěvky Karla Stloukala, Vsevoloda Mejercholda a A. M. Píši. Další promyšleně založené oborové řady Knihovna divadelní vědy (1946–1949; autor K. S. Stanislavskij) s přidruženou dokumentační edicí Příručky Knihovny divadelní vědy (1947), Knihovna divadelního výtvarnictví (1946, Vlastislav Hofman) a edice komentovaných divadelních her Divadlo světa (1947; Georg Büchner: Vojcek) – všechny v Procházkově redakci – se však již nestačily výrazněji rozvinout. Historik, kritik a organizátor tanečního umění a příležitostný nakladatel baletní literatury Jan Reimoser (i pseud. Jan Rey) redigoval Taneční knihovnu Athosu (1946), v níž otiskl vlastní baletní libreta a stati Joe Jenčíka. Formou samostatné knižní přílohy 1. a 2. ročníku časopisu Taneční listy (1947–1948 jej nákladem Athosu vydávala Společnost přátel tance) rovněž publikoval dvě odborné stati Carla Blasise. Athos distribuoval též poválečnou produkci nakladatelství Zádruha, na niž tematicky navázaly protinacistickou publicistikou a satirou edice Athosu Knihovna svobodného světa (1946; autor Ivan Herben) a Humor generace a doby (1946; autoři A. J. Urban a karikaturista londýnského válečného exilu Stephen, vl. jm. Štěpán Roth). Ještě 1949 vydal Athos mimo edice vzpomínky Fernande Olivierové Picasso a jeho přátelé, několik připravovaných titulů jeho uměnovědného edičního programu však již nevyšlo. – Na grafické úpravě publikací se podíleli především Rudolf Šabach a František Muzika, na výzdobě A. V. Hrska, František Hudeček, Josef Nesvadba, Zdenek Seydl, Karel Svolinský a František Tröster. Kvalitní tisk zajišťovaly nejčastěji firmy Jan Andreska vd. (pak Frant. Herman) a Mladá fronta v Praze a Moldavia v Českých Budějovicích.