Julius Albert

Beletristické nakladatelství v Praze na Žižkově; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1925–1949

Zakladatel a majitel firmy Julius Albert (* 1898 Praha, † 1974 Praha) vystudoval nižší gymnázium, vyučil se knihkupcem u firmy Jos. R. Vilímek (1914–1916 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu) a zaměstnán byl v knihkupectví F. Topič. 1923 se osamostatnil a 1924 získal po odvolání knihkupeckou koncesi, k níž 1926 připojil koncesi nakladatelskou. 1943 byl vězněn 4 měsíce pro „zločin sabotáže“, 1948 byl do nakladatelství dosazen zmocněnec Ministerstva informací Jan Petrmichl a 1949 firma likvidovala.

Vyšlo cca 350 titulů. – V počátcích svého nakladatelského působení Julius Albert krátce spolupracoval s nakladatelem dobrodružného sešitového čtiva Václavem Jenčem, s nímž se však záhy rozešel. Produkci nakladatelství zprvu zaměřil na levné překladové série sešitových dobrodružných příběhů jednotného rozsahu se společným hlavním hrdinou. Po několika sešitech série Buffalo Bill vycházely série Nick Carter, největší detektiv Ameriky (1926) a pod společným označením Americká lidová knihovna série Texaský Jack a Frank Allan, mstitel vyděděných (1926–1927). Poslední edicí sešitového typu, tentokrát s příběhy od různých autorů, byla méně úspěšná řada Moderní dekameron v lidovém podání a vydání (1927). Původní, převážně pseudonymní erotickou četbu (P. Faunus, Jaroslav Cizí, Líza Č., Fráňa Levý, Ladislav Peške, Václav Smutný) doplnily adaptace anglických, francouzských a španělských předloh. První knižní edice Albertova ideální knihovna (1925) po nabídce populární kolportážní četby 2. poloviny 19. století (čtyřdílný historický román G. F. Borna) nepokračovala. Z prozaické tvorby různých autorů, zařazované průběžně mimo edice (mj. Gabryela Zapolska, Josef Hais Týnecký, Jindřich Snížek, z klasiků Victor Hugo) měl mimořádný komerční úspěch posmrtný volný soubor prozaického díla Františka Sokola Tůmy (1927–1934) a jeho Divadelní hry (1931–1935) v redakci Gustava Pallase. Součástí nakladatelské nabídky byla autorova bysta a plaketa s jeho portrétem od Josefa Bezděka. Gustav Pallas redigoval i populární přeložené životopisy v edici Knihovna klasických memoarů (1929) a Nový soubor spisů Františka Heritese (1931–1934). Své monografie skandinávských autorů (Knut Hamsun, Selma Lagerlöfová, August Strindberg) soustředil do třísvazkového souboru Moderní literatura severská v hlavních představitelích a směrech (1933). Program oddechové beletrie pokračoval edicí klasických westernů Dech západu (1929–1930; autoři Hugh Pendexter, F. Ch. Robertson, W. C. Tuttle) a původní dobrodružné četby pro mládež Hrdinové přírody (1933–1934; autoři Jindřich Snížek, Justin Chorváth, Berty Ženatý). Nerozvinula se edice Majestic (1932) s jedinou reedicí úspěšné oddechové četby (Pierre Benoit), edice dobrodružných, detektivních a špionážních próz Od pólu k rovníku (1934–1941) přinesla překlady z angličtiny (mj. Gordon Young, Earl Derr Biggers, William Patterson White, Valentine Williams, Edgar Wallace) a němčiny (Heinrich Pescoller pod pseud. Tex Harding, Joseph Matheus Velter, Christian Munk) i původní příspěvek (Josef Kopal pod pseud. Boris Balujev). V polovině 30. let přizval Albert k redakční spolupráci ztroskotavšího nakladatele Otakara Štorcha-Mariena, s nímž modernizoval ediční program zařazením pestrého výběru atraktivní přeložené současné prozaické tvorby v reprezentativní edici Knihy století (1934–1939, 1946–1949, red. Otakar Štorch-Marien, František Götz, Jaroslav Seifert a Bohumil Mathesius; autoři Adrienne Thomasová, Jacques de Lacretelle, Margaret Storm Jamesonová, Joseph Roth, Alfred Döblin, Eugene Dabit, Louis Guilloux, Angelo Gatti, Sándor Márai, Nis Petersen, Mark Aldanov, Mariano Azuela, Willem Elsschot, Irwing Stone a zejména Mazo de la Rocheová s populárním románovým cyklem Jalna). Obdobný autorský okruh soustředily Albertovy krásné knihy (1934–1948, red. Jan Šnobr), v nichž překlady z francouzštiny (André Maurois), norštiny (Gabriel Scott), angličtiny (Carolyn Millerová, G. K. Chesterton), italštiny (Milly Dandolová) a němčiny (Reinhold Conrad Muschler) za německé okupace doplnily i původní prózy (Mirko Jehlička, Josef Jenčík, Adam Jist, Pavel Lovrič, Jiří Muk). Edice erotické četby Milohrad (1935–1936, red. V. R. Černý) přinesla překlady z francouzštiny (Louis Charles Royer, Filip Hériat, Léon Bizard), němčiny (Karl Friedrich Boree, Hans Otto Henel) a ruštiny (Jekatěrina Vasiljevna Bakunina). Jen krátce vycházel nakladatelský časopis Knižním světem (1936; přispěli mj. Jan Šnobr a Jaroslav Seifert). Naučnou literaturu reprezentovaly zejména Spisy Sigmunda Freuda (1936–1947), některé populárně naučné tituly (především Alexis Carell, dále mj. Rafael Schermann, Victor Heisler) nakladatelství dodatečně zastřešilo edicí Knihy pokroku (1937–1940); samostatně vyšly Retuše k mému Návratu ze Sovětského svazu od André Gida. Albertovy cestopisy (1940–1946) se zaměřily na reportáže F. A. Elstnera, které doplnil překlad z němčiny (Alfred Ernst Johann). Mimo edice zůstala další díla Adrienny Thomasové a Pavla Lovriče, nově se představil František Rachlík. Jediná poválečná edice Zrod (1945) rozšířila program nakladatelství o současnou původní poezii (František Mach, Ladislav Padior). – Tradicionelní podobu knih prvního období podpořili narativními obálkami a ilustracemi mj. Jiří Peške, Václav Čutta, František Horník, Jan Goth, Zdeněk Guth, Zdeněk Burian, A. F. Sembdner a A. L. Salač, grafickou úpravou přispěl J. R. Vávra. Pronikavou modernizaci grafické podoby tisků přinesl v polovině 30. let s inovací edičního programu František Muzika. Okruh výtvarníků rozšířili mj. A. V. Hrska, Věra H. Strossová, Cyril Bouda, Josef Lada (knihy Františka Rachlíka), Erich Kaizr, Vladimír Martínek a Hermína Melicharová. Na tisku se podílely hlavně pražské firmy Löscher a spol., Československý kompas, František Rebec, M. Knapp a V. Palán, později též tiskárny Müller a spol. v Turnově a Politika (pak Práce) v Praze, po 1945 Karel Mašín v Kladně a J. L. Bayer v Kolíně.

Dokumentace: Seznam (1928), (1932), (1934), (1936), (1938); Knižním světem (nakl. časopis, 1936); Lexikon dobrodružné literatury 2, Nakladatelé A–J (2010), s. 5–11; Lexikon dobrodružné literatury 5, Sešitky a sešitové edice vydané do roku 1948 (2012), s. 10–19, 61.

Literatura a prameny: Julius Albert o sobě a o svých knihách, Rozhledy 6, 1937, s. 21–22; Jaroslav Kusý: „Národní instituce“ jako taková, Tvorba 17, 1948, s. 240; Otakar Štorch-Marien: Tma a co bylo potom (1972), s. 108–111.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 12.04.2021 17:07

A