Boleslav Havlíček

Nakladatelství časové politické publicistiky a české i přeložené beletrie v Praze; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1919–1938

Boleslav Havlíček (* 1897 České Budějovice, † 1944 Praha) se vyučil u firmy Bedřich Bočánek (1912-1914 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu), pak pracoval jako účetní u firmy Hejda a Tuček. Byl funkcionářem Spolku českoslovanských knihkupeckých účetních. 1919 založil knihkupectví, nakladatelství a komisionářství s mezinárodními ambicemi Všeslovanská expedice B. Havlíček, orientované na literatury slovanské, zejména ukrajinskou (ve snaze navázat obchodní kontakty zřejmě navštívil Ukrajinu, v Československé knihkupecké ročence na rok 1922 publikoval pod šifrou B. Hk. Přehled ukrajinské literatury). Distribuoval též publikace v Praze působících ukrajinských nakladatelství Čas a Všesvit (Vsesvit) a po jejich zániku převzal některé tituly do svých edic. 1920 získal knihkupeckou koncesi a 1921 přijal jako společníky začínající nakladatele Václava Petra a Karla Tvrdého, kteří se s ním však vzápětí pro finanční neshody rozešli a založili vlastní podnik (>LČL in Václav Petr). 1922 převzal jeho knihkupectví Ukrajinec Stanislav (Eustachy Stanislav) Lavrov (* 1873, † 1930), který však 1924 ohlásil vyrovnání. Havlíček založil 1924 přes narůstající finanční potíže „neodvislý list pro knižní obchod" Knihkupecký přehled (vyšla jen 2 čísla a 1 zvláštní číslo 1932). Převážně převzaté texty doplnil zmateným programem obrody oboru a glosami k jeho aktuálním problémům s invektivami proti některým kolegům. Téhož roku byl nucen ohlásit vyrovnání. Domnělé příčiny nezdaru svého slavistického projektu popsal v autobiografické próze z knihkupeckého prostředí Kolegialita, v níž idealistický hlavní hrdina Hosťa Slavonský čelí nepochopení a intrikám spolupracovníků a nepřízni konkurentů. Prózu, v níž dle Karla Nosovského „skutečnost je více než zkreslena" vydal 1925 pod pseudonymem Č. Bradáček jako prvý a jediný z řady ohlašovaných titulů svého nového nakladatelství Kytice, formálně krytého pražskou tiskárnou Všetečka a spol. 1928 mu byla odňata koncese pro opakované nespecifikované podvody, 1930 bylo odnětí potvrzeno. Přesto se 1929 podílel na založení nakladatelství Miloslava Dolínka Helios (byl mj. odpovědným redaktorem věstníku Kurýr nakladatelství Helios a prostřednictvím nakladatelství distribuoval svůj anonymní leták Bratr hovoří bratru), jeho pokusy o návrat do oboru však byly ostře sledovány a mařeny zásahy stavovských orgánů.

Vyšlo cca 60 titulů. – Realizované torzo ohlašovaného programu znepřehledňuje několik převzatých knih cizího nákladu, které Havlíček zařadil mezi vlastní produkci. Beletristickou edici Věnec dobrých knížek (1919-1923) doplnily po české klasice (K. J. Erben, Bohdan Jelínek) a převzatých titulech záznamy výroků nejmenovaného „filozofa z předměstí" (údajně Ladislava Klímy) Dialog o ničem a o všem. Do edice Knihovnička doby (1919, red. Boleslav Havlíček) s aktuálními komentáři k církevní a sokolské otázce přispěl i nakladatelův bratr, bankovní úředník a sokolský činovník Věnceslav (Václav) Havlíček. Informativní brožurky edice Časové problémy (1920-1921) soustředily dokumenty, výpovědi a kritické komentáře k vývoji v Rusku po bolševické revoluci. Cestopisná edice Z cizích světů (1920-1922) přinesla jen válečné zážitky Jana Valouška z Ruska a torzo záznamů z egyptské cesty K. J. Zákouckého. Výběr z další nesourodé produkce (směs beletrie a odborné publicistiky; autoři Anatole France, Volodymyr Vynnyčenko, František Frýdecký, František Hampl a Hanuš Kuffner) dodatečně soustředila edice Knihy V. E. H. (1920-1923). Na vydání ukrajinských autorů spolupracoval a samostatně vydané písně Jana Amose Komenského a epigramy Adolfa Heyduka edičně připravil František Tichý. Jediným číslem edice Knihkupecké besedy (1923) byly neautorizované Havlíčkovy záznamy rozhovorů s redaktorem a publicistou Antonínem Mackem. 1920 se Havlíček pokusil pokračovat v edici Knihovna Středy (původně vycházela 1912-1913 při stejnojmenném časopise) překladem z dánštiny (Otto Rung) za redakce jejího původního nakladatele Arnolda Klíčníka. Po delší odmlce pokračoval až 1929-1933 přeloženou publicistikou (Frančišek Derganc, Alice Schalková) a vlastními komentáři ke stavu oboru (Problémy knižního trhu, Situace knižního trhu). Do konce 30. let pak publikoval (někdy s označením Havlíčkova expedice) již jen několik vlastních politických úvah a všenápravných spisků.

Dokumentace: Listy Havlíčkovy expedice, pak Listy Všeslovanské expedice Havlíčkovy (nakl. věstník, 1919–22).

Literatura a prameny: Úmrtí, Knihkupec a nakladatel 6, 1944, s. 110–111.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 10.02.2013 23:16

H