Emil Hanf

Nakladatelství původní beletrie a publicistiky v Praze; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1930–1937

Emil Hanf (* 1910 Praha, † ? ?) pocházel z rodiny důstojníka rakouské, pak československé armády. Vychodil měšťanskou školu a vyučil se knihkupcem u firmy Otto Girgal v Praze na Smíchově (1926-1928 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu), v níž setrval jako zaměstnanec do 1931. Od mládí se pokoušel o literární tvorbu (údajně též pod pseud. Emil Letenský). 1929 byl členem výboru Spolku mladých literátů a umělců a administrátorem 2. ročníku spolkového časopisu Forum, v němž uveřejnil překlad ze slovinštiny. 1933 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a otevřel knihkupectví, které 1934 rozšířil o půjčovnu knih. Byl komisionářem publikací Zasvěcovacího kruhu universalismu a  Sdružení Swetta Mardena a 1936 se prezentoval jako knihkupec uměleckého literárního kruhu Aktivisté. Téhož roku však knihkupectví uzavřel a 1938 vstoupil do firmy VOK (Vojenské odborné knihkupectví), s níž 1939 přešel do obnovené firmy J. Otto, kde se stal vedoucím expedice. V srpnu 1945 se odstěhoval do Smržovky, kde převzal národní správu německého knihkupectví, papírnictví, hračkářství a galanterie Eduarda Weisse. Zapojil se do společenského a kulturního života obce; 1947 u příležitosti odhalení pomníku T. G. Masaryka publikoval dvě básně, později vedl  knihovnu a s manželkou působil v ochotnickém divadle. Ve svém oboru však po 1949 nezůstal; v polovině 60. let 20. století pracoval jako technický kontrolor výroby n. p. Obal ve Smržovce.

Vyšlo cca 20 titulů. - Ještě jako knihkupecký zaměstnanec Hanf založil a redigoval sbírku soudobé původní poezie a prózy Hanfova edice (1930-1933) do níž přispěli Karel Prach, Karel Konrád, Ludvík Jehl, Josef Bouzek, Josef Rous a František Springer. Jako soukromý tisk Hanfovy edice (asi 1930) vyšly básně Viktora Palivce a snad i Hanfovy verše Žár (byly uváděny v nabídce nakladatelství jako rozebrané, ale bibliograficky jsem je nezjistil). 1931 doplnil knižní produkci „časopis pro literaturu a kritiku" Blok. V redakci Jaroslava Janoucha a Josefa Heyduka a v grafické úpravě Jindřicha Štyrského vyšla jen dvě čísla, v nichž ukázky z vycházejících i avizovaných knižních novinek různých nakladatelství doplnilo několik původních recenzí. (1936 uvedl Hanf na trh obálkové vydání časopisu pod názvem Sborník pro literaturu a kritiku BLOK 1936.) Publicistická „knihovnička časových otázek" Pochodeň (1934-1936, red. Emil Hanf) s převahou příspěvků Karla Hanfa se zaměřila na české církevnictví s doporučením starokatolické církve jako státního náboženství. Mimo edice vyšly mj. povídky Karla Brušáka, přednášky Viktora Dyka a Emanuela Janského, verše Emanuela z Lešehradu a máchovská stať Jaroslava Rudloffa. Vydáním „sociální komedie ze soumraku lidstva" Sedm hubených let se Hanf 1937 připojil k nakladatelům putovního souboru Spisy Václava Kůrky. 1948 ohlašoval ve Smržovce návrat k nakladatelství publikací Spisovatelé osvobozeného pohraničí, ta však již nevyšla. - Na grafické úpravě a výzdobě Hanfovy edice i drobné beletrie se podíleli Vít Obrtel, Jindřich Štyrský, Alois Chvála, František Michl, Vítězslav Fleissig a Jaroslav Kozák.

Literatura a prameny: Václav Hrbek: Hanfova edice, Lumír 60, 1934, s. 403; Smržovka, Pohledy do minulosti dávné i nedávné (Liberec 2010), s. 181.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 10.11.2011 09:27

H