Gustav Dubský

Nakladatelství a knihkupectví v Českých Budějovicích, nakladatelství v Praze na Hradčanech

Nakladatelská působnost 1898–1905, 1918–1923

Gustav Dubský (* 1868 Stráž nad Nežárkou, † ? ?) vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci (absolvoval 1886), pak údajně studoval v Praze práva a působil v redakci deníku Politik. 1895 převzal na přání českobudějovického politika Augusta Zátky řízení krajinského listu Budweiser Bote a vydával jeho poslední 11. ročník. V květnu 1896 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a koncem srpna téhož roku otevřel v Českých Budějovicích vlastní podnik pod neprotokolovaným názvem České knihkupectví. Na podzim 1905 jej prodal Karlu Stiegelmaierovi a počátkem 1906 koupil zavedené pražské knihkupectví a nakladatelství Grosman a Svoboda, které pak do 1914 dále vedl pod původním názvem, v posledních letech jen jako nakladatelství. 1906 spoluzakládal a později i souběžně se svým podnikem řídil Tiskové a nakladatelské družstvo Pokrok, které vydávalo deník realistické strany Čas a další tiskoviny. Na počátku 1. světové války se účastnil schůzek spolupracovníků T. G. Masaryka před jeho odchodem do ciziny a podílel se na ukrytí Masarykových písemností. Po mobilizaci ve funkci přednosty vojenské cenzury v Liberci pomáhal odboji, později byl pro nespolehlivost převelen na italskou frontu. 1918 založil v Praze vlastní nakladatelství Gustav Dubský a později se spolupodílel na obnovení deníku Čas a přidružené edice. 1923 ukončil nakladatelskou činnost a odešel z Prahy, jako nakladatele v Mariánských Lázních jej evidoval ještě oborový adresář 1926. 1936 poskytl zbytky nákladu knih své produkce pro odměny v soutěži továrny na toaletní mýdla a parfumerii Evona v Uhříněvsi. 1942 byl s rodinou deportován do Terezína, kde se na rozdíl od syna Jaroslava, který zahynul v Osvětimi, dočkal spolu s manželkou Bertou osvobození. V literatuře uváděná data jeho úmrtí (1927, resp. 1945) jsou chybná; zemřel po 1947, pravděpodobně okolo 1962.

Celkem vyšlo cca 55 titulů. – V Českých Budějovicích vydal Dubský obchodní adresář v české a německé mutaci a nacionálně laděného českého průvodce městem (František Vodňanský) s plánem ulic (kreslil Josef Pfeffermann). Naučnou literaturou přispěli mj. Vojtěch Kocourek (pojednání o železničních tarifech v němčině), Jan Matzner (kompendium organické chemie) a Antonín Šebestík (hudební slovníček), beletrií Karel Jonáš pod pseud. Prorok z Ninive (politické verše), českožidovský autor Eduard Lederer pod pseud. Leda (próza a divadelní hry) a v překladu Jevgenij Nikolajevič Čirikov (drama Židé). Knižní produkci doplnila barevná reprodukce Františka Bohumila Doubka Ctirad a Šárka v několika cenových variantách. – 1906–1914 Dubský provozoval nakladatelství v rámci své pražské firmy Grosman a Svoboda a od 1907 řídil též nakladatelskou činnost družstva Pokrok. – 1918 po návratu z války ve svém novém nakladatelství Gustav Dubský navázal na program nakladatelství Grosman a Svoboda především prozaickou tvorbou Josefa Svatopluka Machara a již bez pevného řazení v souboru Knihy feuilletonů vydával nové tituly (mj. Kriminál, 1918; Třicet roků, 1919; Vzpomíná se..., 1920; V poledne, 1921) i reedice starších svazků (mj. Řím, 9. a 10. vydání). T. G. Masaryk představil v nakladatelství svůj koncept poválečného evropského uspořádání (Nová Evropa, 1920), k aktuálním sociálním, právním a demografickým otázkám přispěli Ota Dubský, Ladislav Kunte, Karel Flieder a Alois Hajn, k životu a dílu T. G. Masaryka František Veselý, Fred Oliver Barton a Alois Hajn. Ve slovenštině publikoval své vzpomínky na válečnou perzekuci Vavro Šrobár, z beletrie vyšly jen prózy Jarmily Haškové a Jana Bárty. Souběžnými aktivitami se Dubský pokusil navázat na své působení v družstvu Pokrok a na předválečnou nakladatelskou a vydavatelskou činnost okruhu T. G. Masaryka obecně. S odkazem na starší Masarykův časopis založil a vydával „měsíčník vědecký“ Nové Atheneum (za redakce Emanuela Rádla, Viléma Mathesia a dalších vyšly 2 ročníky od září 1919 do listopadu/prosince 1921) a stal se i nakladatelem obnoveného deníku Čas (vydavatelem byl Ladislav Kunte). Dubský jako nakladatel Času (jeho nákladem vyšly ročníky 30, 1920 až 33, 1923 jen do č. 22, 27. 1.) s deníkem oživil i přidruženou edici Knihovnička Času, jejíž Nová řada (1921–1922) zařadila různorodé příspěvky ke světovým i domácím aktualitám, mj. k situaci v Rusku (Semjon Osipovič Zagorskij), k formování armády (Miroslav Koutský), k názorům T. G. Masaryka na Rusko (Adolf Černý), k minulosti a současnosti Velké Prahy (sborníček redigoval Alois Kubíček), k problémům studentstva (Zdeněk Peška), k finančnictví (Vilibald Mildschuh) a k postavení Podkarpatské Rusi (Bohumil Kočí). – Knihy vycházely převážně v řemeslné typografické úpravě spolupracujících tiskáren, ojedinělou individuální výzdobu Masarykova spisu navrhl Adolf Kašpar. Na tisku se zprvu podílely různé firmy, především českobudějovická Biskupská tiskárna. Od 1904 dominovala pražská firma Edvard Leschinger, poslední tituly tiskla Politika. Vzhled většiny poválečných publikací poznamenal nedostatek kvalitního tiskařského materiálu.

Dokumentace: Seznam (asi 1905).

Literatura a prameny: M. N. [Miloslav Novotný]: Sedmdesát let Gustava Dubského, Lidové noviny 7. 2. 1938 (ráno), s. 3; Gd. [Jan Gotthard]: Sedmdesáti let..., Československý knihkupec 15, 1938, s. 68–69; Gustav Dubský: Z mých vzpomínek, in T.G.M., jak jsme ho viděli (1947), s. 38–42; Ivan Herben: Vzácný nález a trocha smutku, Svobodný zítřek 3, 1947, č. 31, s. 5; Gustav Dubský: Vzácný nález a trocha smutku [polemika o ztracené korespondenci redaktorů Času], Svobodný zítřek 3, 1947, č. 32, s. 5; Martin Kučera: Dubský, Gustav, in Biografický slovník českých zemí [D] (2011), s. 408.

Související osobnosti

Působiště

Praha, České Budějovice

Heslo bylo naposledy změněno 20.05.2019 10:18