Jiří Novák

Jiří Novák (* 1904 ?, † ? ?) pocházel pravděpodobně ze Slaného; jeho další životopisné údaje nebyly zjištěny. Koncem 1926 koupil s finanční pomocí svého švagra, bankovního úředníka Jana Paďoura, od Miroslava Látha v Praze na Novém Městě knihkupectví a po zániku Láthovy koncese získal v květnu 1927 i knihkupeckou a nakladatelskou koncesi. 1929 rozšířil knihkupectví o nakladatelství, v červnu 1931 však neprosperující firmu opustil a odešel do Městce Králové, kde pak se svou tchýní (oženil se v říjnu 1929) vedl knihtiskárnu Karel Bělohlávek. Od konce 30. let již tiskárnu provozoval pod svým jménem. Pražské knihkupectví včetně sortimentního skladu koupil po jeho odchodu pravděpodobně od Novákova věřitele Jana Paďoura Ladislav Janů, který pak 1932 získal po Novákovi i knihkupeckou a nakladatelskou koncesi.

Vyšlo cca 9 titulů. – Volná knižní řada, na přebalech zprvu označovaná jako Laciná knihovna, se zaměřila na angloamerickou dobrodružnou četbu v překladech F. M. Paara a Jar. (uváděn byl jako Jaroslav nebo Jaromír) Aclera. Anglickou detektivní tvorbu zastoupili především Seamark (J. Austin Small), dále Sapper (H. C. McNeile) a Edgar Wallace, americkou Richard Howells Watkins, příběhy Dalekého západu Wiliam Patterson White. – Knihy vycházely v plátěných vazbách (ražbu s textem na deskách doplnila nakladatelská značka na hřbetu) s barevným přebalem. V tisku vystřídaly nymburskou firmu Jan Minář menší pražské tiskárny (Karel Smolík, Ant. Lapáček aj.).

1931 získal zbylý náklad Novákovy produkce Leopold Mazáč. Inspirován jednotnou cenou knih, uváděnou na přebalech, zařadil je pod názvem Sedmnáctikorunovka s výraznou knihkupeckou provizí do své nakladatelské nabídky. Na převzaté svazky pak plynule navázal vlastní produkcí, zprvu především dalšími knihami týchž autorů (prvý Mazáčův titul Sedmnáctikorunovky vyšel v původní Novákově vazbě).