Karel Nosek

Beletristické nakladatelství v Praze

Působnost 1929–1930

Karel Nosek (* 1901 Praha, † ? ?), vzděláním pravděpodobně komerční inženýr, byl po pobytu v Americe zaměstnán jako redaktor nakladatelství Rodinná knihovna. V červenci 1929 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi a ještě před zánikem Rodinné knihovny založil vlastní nakladatelství. Inspirován distribuční praxí svého bývalého zaměstnavatele nabídl svou produkci za jednotnou cenu (15 Kč plus poštovné za vázanou knihu) pouze přímým odběratelům, jen formálně sdruženým do Knižního klubu, resp. Knižního klubu mladých. 1930 jej žaloval Svaz českých knihkupců a nakladatelů pro nekalou soutěž, protože vyloučil z prodeje knihkupce. Téhož roku změnil firmu na veřejnou společnost K. Nosek a spol. (jako společník přistoupil František Vavřík) a ještě před soudním řízením ohlásil vyrovnání. 1933 podle šetření pražského knihkupeckého grémia (dlužil gremiální poplatky) koncesi neprovozoval, nedisponoval zabavitelným majetkem a se dvěma dětmi byl odkázán na příjem manželky, soukromé úřednice. 1935 se vzdal koncese a 1937 byl pravděpodobně krátce redaktorem nového čtrnáctideníku vydavatelství Melantrich Rozruch. Jeho další osudy nebyly zjištěny.

Vyšlo cca 15 titulů. – V rámci Knižního klubu nabízelo nakladatelství čtenářské soubory spisů Guy de Maupassanta (1929–1930, red. Jan Vaněk) a Roberta Louise Stevensona (1930, red. Karel Kříž). Z titulů, ohlašovaných ve vstupním prospektu, byla vydána asi třetina. Jako součást Knižního klubu mladých vyšly původní soudobé pohádky (Olga Scheinpflugová, Věra Slezáková) a v překladech příběhy pro chlapce (Allan Chapman, Ferenc Molnár) a dívčí román (Winifred Darchová). Z angličtiny překládali Karel Kříž a Zdenka Mathesiová, z francouzštiny především Jan Vaněk, z maďarštiny Gustav Narcis Mayerhoffer. – Knihy vycházely v celoplátěných vazbách podle návrhu Františka Petra, který při obdobném grafickém řešení souborů světových klasiků spojil knihy jednoho autora barvou plátna vazby, dekorem ražby na hřbetech knih a titulní kresbou. Unifikované vazby knih pro děti a mládež měnily barvu plátna u jednotlivých titulů. Na ilustracích několika svazků se kresbami podíleli František Petr, Vilém Wünsche a Josef Kočí. V tisku se vystřídaly pražské firmy Alois Wiesner, Tempo, Středočeská knihtiskárna a Impressa.

Dokumentace: Knihy Knižního klubu (prospekt, 1929).

Literatura a prameny: Og. [Otto Girgal]: Každého napadeného právo jest obrana, Československý knihkupec 6, 1929, s. 483; Vyrovnání K. Noska, Československý knihkupec 7, 1930, s. 606–607.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 24.01.2021 17:33

N