Národní knihtiskárna

Nakladatelství a knihkupectví při knihtiskárně v Moravském Krumlově, knihtiskárna s nakladatelskou produkcí v Dolních Kounicích

Nakladatelská působnost 1925–1931, 1939–1949

Společnost s ručením omezeným Národní knihtiskárna, družstevní podniky grafické, byla založena 1923 jako druhá moravskokrumlovská tiskárna. 1925 získala též knihkupeckou koncesi a rozvinula nakladatelskou činnost. Živnostenským náměstkem byl nejprve sazeč Josef Janků a od 1927, kdy se firma změnila na veřejnou obchodní společnost, Vladimír Macků. Společníkem podniku a jejím knihkupcem se stal vyučený typograf a zaměstnanec tiskárny Karel Bezděk (* 1901 Dolní Kounice, † ? ?). 1933 přistoupil jako veřejný společník firmy Josef Indra (životopisné údaje nebyly zjištěny) a firma s novou koncesí pak působila pod názvem Národní knihtiskárna Indra a spol. Po záboru Moravského Krumlova Německem na podzim 1938 firma zrušila knihkupectví a na přelomu 1938 a 1939 se přestěhovala do Dolních Kounic, kde od ledna 1939 působila jako veřejná obchodní společnost Národní knihtiskárna Bezděk, Indra a spol. Josef Indra se stal jejím ředitelem a další společník tiskárny Karel Bezděk získal v březnu 1939 samostatnou knihkupeckou a nakladatelskou koncesi na své jméno. V srpnu téhož roku otevřel v Dolních Kounicích knihkupectví, nakladatelství však samostatně neprovozoval (svým nákladem vydal jediný drobný titul) a knižní publikace vycházely dále nákladem Národní knihtiskárny pravděpodobně na její tiskařskou koncesi. 1949 ukončila tiskárna nakladatelskou činnost a po zestátnění 1951 byla začleněna do národního podniku Západomoravské tiskárny se sídlem v Brně, později přejmenovaného na Grafia. Po reorganizaci se stala součástí závodu 5 národního podniku Tisk v Brně jako provozovna 56.

Celkem vyšlo cca 30 titulů. – V Moravském Krumlově otevřely program nakladatelství knížky pro mládež. Ve shodné grafické úpravě a s pozdějším označením Knihovna původní dětské literatury československých autorů (1925–1929) vyšly autobiografická próza pro starší děti (Leontina Mašínová), venkovské povídky (František Homolka), sociální próza (Frank Wenig) a původní pohádky (Hanuš Sedláček, Alois Trnka). Nadregionální ambice měla především edice Forum (1925–1926, red. Josef Knap), která zařadila společenskokritické stati (Rudolf I. Malý), divadelní hru (Jan Bartoš) a monografii Jaroslava Hilberta (Josef Knap). Mimo edice vydala tiskárna obsáhlý historický román (Leontina Mašínová), sbírku veršů (Bohuš Kafka) a soubor povídek (Lubomír Chalupa), od 1931 však v nakladatelství nepokračovala. V Dolních Kounicích vycházely jejím nákladem především geodetické tabulky brněnského geografa Antonína Prokeše, které pak distribuovala pražská Jednota českých matematiků a fyziků. Další protektorátní produkce představila tematickou antologii Ryby a rybáři v české poezii (uspořádali Bohuš Kafka a Vladimír Pazourek, frontispis Emil Kotrba), dětské obrázkové knížky pro nejmenší s ilustracemi Aloise Chlupa (Martin Neužil, Bohuš Kafka pod pseud. Jiří Želivec, Alois Zbořil) a verše regionálního básníka (Jan Navrátil Ivančický). Po válce přibyly aktuální brožura k vypálení vesnice Javoříčko, sborník vzpomínek a zkušenosti významných osobností českého fotbalu (hráčů, sudích, trenérů a lékaře) a původní pohádky (Hanuš Sedláček). Poslední publikace nakladatelství (Leontina Mašínová: Sluníčkem i bouří, 1949), v níž autorka dějově navázala na svou prózu pro mládež z téhož nakladatelství (Uletělo jaro, 1925), se již zřejmě nedostala do oficiální distribuce (neeviduje ji česká národní bibliografie). – Různorodý výtvarný doprovod svých knih pro nakladatelství pravděpodobně nejčastěji zprostředkovali sami spisovatelé. Ve 20. letech navrhli obálky knih pro mládež mj. Rudolf Mates, František Václav Eisenreich a Bohumil Ulrych. Autory obálek edice Forum byli Josef Čapek, Štyrský a Toyen, a Hugo Boettinger (obálková kresba), další obálku nakreslil Jaroslav Veris. V menší míře se uplatnili jihomoravští výtvarníci Vratislav Bělík a Karel Dostál, ve 40. letech František Kocourek. Poslední příběh Leontiny Mašínové ilustroval František Koubek.

Literatura a prameny: 50 let tiskárny v Dolních Kounicích, Dolnokounický zpravodaj, 1989, únor, s. [14–15]; Dolní Kounice, příběh města (Dolní Kounice 2014), s. 244–245.

Související osobnosti

Působiště

Dolní Kounice, Moravský Krumlov

Heslo bylo naposledy změněno 09.02.2019 22:50

N