Václav Bluma

Václav Bluma (* 1901 Strunkovice nad Blanicí, † po 1948 asi v exilu) pracoval jako cestující zástupce a pak úředník v několika nakladatelstvích, osamostatnil se 1941. Od 1942 byl členem Svazu českých knihkupců a nakladatelů; koncem 1947 z něho vystoupil. Významnější než nakladatelská působnost je jeho pokus o zformování opoziční platformy ve Svazu po roce 1945. 1947 ve třech letácích (nejvýrazněji v oběžníku členům Svazu Žádáme svobodu tisku, svobodu hospodářskou a respektování zákonů ze srpna 1947) vystoupil na obranu hospodářského liberalismu proti cenzuře, regulaci cen a produkce a jako jediný z oboru otevřeně varoval před poválečným směřováním ke komunistické totalitě. Po únoru 1948 emigroval a firmu převzala do národní správy Svoboda.

Vyšlo cca 15 titulů. – V programově nevýrazné komerčně orientované nakladatelské produkci se po klasických pohádkách (Karel Jaromír Erben, Hans Christian Andersen) zaměřil na původní chlapeckou a dívčí četbu (mj. Bohuslav Čepelák a Jarmila Stehlíková) a detektivky (Jiří Brabenec, Eduard Fiker, Jaroslav V. Strniště). Konjunkturální Knihovna druhého odboje (1945) přinesla jen antologii Válečné anekdoty 1939–1945 Edvarda Cenka a Vlastimila Ziegnera. – Na ilustracích a obálkách se podíleli mj. Jan Goth, Slavomír Kittner, Otakar Štáfl, Jaroslav Weiss a 1944 i tehdy rasově perzekvovaný Ondřej Sekora.