Václav Bluma

Václav Bluma (* 1901 Strunkovice nad Blanicí, † po 1948 asi v exilu) ) procestoval pravděpodobně v polovině 20. let jižní Evropu, Asii a Severní Ameriku (neupřesněný V. Bluma z Hořovic vydal 1929 v pražském nakladatelství Borský a Šulc cestopis  Světoběžník). Zaměstnán byl jako cestující zástupce a pak úředník v několika nakladatelstvích. Koncesi pro nakladatelství a zasílatelské knihkupectví, o niž opakovaně usiloval od 1935, obdržel až 1941. Od 1942 byl členem Svazu českých knihkupců a nakladatelů; v prosinci 1947 z něho vystoupil. Významnější než nakladatelská působnost je jeho pokus o zformování opoziční platformy ve Svazu po roce 1945. 1947 ve třech letácích (nejvýrazněji v oběžníku členům Svazu Žádáme svobodu tisku, svobodu hospodářskou a respektování zákonů ze srpna 1947) vystoupil na obranu hospodářského liberalismu proti cenzuře, regulaci cen a produkce a jako jediný z oboru otevřeně varoval před poválečným směřováním ke komunistické totalitě. Po únoru 1948 emigroval a firmu převzala do národní správy Svoboda.

Vyšlo cca 15 titulů. – V programově nevýrazné komerčně orientované nakladatelské produkci se po klasických pohádkách (Karel Jaromír Erben, Hans Christian Andersen) zaměřil na původní chlapeckou a dívčí četbu (mj. Bohuslav Čepelák a Jarmila Stehlíková) a detektivky (Jiří Brabenec, Eduard Fiker, Jaroslav V. Strniště). Konjunkturální Knihovna druhého odboje (1945) přinesla jen antologii Válečné anekdoty 1939–1945 Edvarda Cenka a Vlastimila Ziegnera. – Na ilustracích a obálkách se podíleli mj. Jan Goth, Slavomír Kittner, Otakar Štáfl, Jaroslav Weiss a 1944 i tehdy rasově perzekvovaný Ondřej Sekora.