A. B. Kohout

Beletristické nakladatelství v Praze

Působnost 1933–1938, 1947–1948

Alois Bohumil Kohout (* 1897 Krucemburk, † 1977 Praha) pocházel z rodiny tkalce, absolvoval měšťanku a dvouletou obchodní školu. Odešel do Prahy, kde od 1923 pracoval jako nakladatelský redaktor ve firmách Sfinx (1923–1933), L. Mazáč (1934–1945), Nová osvěta (1946) a Družstevní práce (od 1948). V rámci svého redakčního působení též navrhoval typografické úpravy knih, jako spisovatel-beletrista publikoval v různých nakladatelstvích i vlastním nákladem román, novely a příběhy pro děti. V květnu 1938 založil „měsíčník pro literaturu a zájmy generační“ Žlutý stůl (vyšlo jen 1 číslo; přispěli A. B. Kohout výzvou mladým literátům a výtvarníkům ke spolupráci, Jaroslav Macháček, Alois Richard Nykl a Bohumil Jednorovič Kosovský pod pseud. Ivan Horný rozbory současné geopolitické situace evropského slovanstva a židovstva, Julius Frohmann podporou zřízení vysoké školy politické a Antonín Burka charakteristikou českého bibliofilství). V samostatné brožuře současně oznámil založení vydavatelství (nekoncesovaného nakladatelství) Žlutý stůl, z jehož ambiciózního panslavistického edičního programu vydal v létě téhož roku jen 1 titul. Až v září 1946 získal nakladatelskou koncesi, omezenou na spisy historické a vzdělávací, a 1947 zahájil činnost vlastního „nakladatelství historických románů“ A. B. Kohout, které zaniklo s novým nakladatelským zákonem 1949.

Celkem vyšlo cca 8 titulů. – Ještě před založením prvního nakladatelství vydal A. B. Kohout 1933 a 1936 své drobné prózy jako soukromé tisky. Připravované nakladatelství Žlutý stůl propagoval na jaře 1938 brožurou pokynů pro jeho budoucí mladé autory s návodem na provádění korektur, dále programovou brožurou kritickou k současným nakladatelským poměrům a komerční přílohou stejnojmenného časopisu s texty v češtině a esperantu. Na převážně nerealizovaném edičním programu nakladatelství, zaměřeném na integraci evropského slovanstva, se pravděpodobně podílel autor jediného vydaného titulu (básnická próza o Janu Husovi) Bohumil Jednorovič Kosovský (pseud. Rectus). Poválečné profesionální nakladatelství A. B. Kohout nabídlo v edici Knihovna bílého lva (1947–1948, red. František Gabriel) historický cyklus Jana Slezáka (vl. jm. Františka Schustera) z doby Karla IV (z ohlášených románů Dobrodruzi, Katedrála, Karlštejn, Antikrist přichází, Zlatý věk, Bludičky a Cesta k Bohu vyšly prvé 3 tituly). – Typografickou úpravu řídil převážně Josef Sonberg. Ve 30. letech se na tiscích účastnili ilustracemi František Kleiner a Jaroslav Hrubý a typografií Method Kaláb a Jaroslav Šváb, který později navrhl obálky a vazby Knihovny bílého lva. Tisk zajišťovaly firmy Jiří Jelen v Mělníku, Unie a Průmyslová tiskárna v Praze a Svoboda v Českém Těšíně, nakladatelské vazby poválečné edice realizovala knihařská továrna J. Spott.

Dokumentace: Žlutý stůl, propagační část (nakl. věstník, 1947, jen č. 1); Hovory bílého lva (nakl. věstník, 1947, jen č. 1).

Literatura a prameny: A. B. Kohout: Pokyny pro mladé autory sdružené okolo Žlutého stolu (1938), [16] s.; A. B. Kohout oznamuje zahájení svého vydavatelství Žlutý stůl (1938), [14] s.; A. B. Kohout: Nakladatelství historických románů, Hovory bílého lva, č. 1, 1947, s. 1–2.; František Gabriel: Jak vznikla Knihovna bílého lva, Hovory bílého lva, č. 1, 1947, s. 2–3; dv [Daniel Vojtěch]: Alois Bohumil Kohout, Lexikon české literatury 2 (1993), s. 771–772.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Heslo bylo naposledy změněno 04.01.2022 18:36