Theodor Kopecký

Regionální nakladatelství v Písku; knihkupectví, knihtiskárna

Nakladatelská působnost asi 1896–1927

Syn profesora píseckého gymnázia Theodor Kopecký (* 1868 Písek, † 1927 Karlovy Vary) absolvoval 5 tříd gymnázia, ze zdravotních důvodů studium opustil a vyučil se knihkupcem u písecké firmy V. Šimek. Pak pracoval v pražském knihkupectví Fr. Řivnáč a v Lipsku a po návratu do Písku převzal počátkem listopadu 1891 Šimkovo knihkupectví a dále je vedl pod svým jménem. V únoru 1900 se stal po Šimkovi nakladatelem a vydavatelem týdeníku Otavan a koncem téhož roku po získání koncese koupil a na své jméno převedl i tiskárnu V. Šimek. Účastnil se horlivě veřejného života; 1906–1909 zasedal v píseckém zastupitelstvu, působil mj. v Občanské záložně, ve výboru Klubu českých turistů, v kuratoriu Sedláčkova muzea i jako odborný soudce laik při krajském soudu, příležitostně publikoval v Otavanu (též pseud. Václav Zvonař a šifry Zv. a ×). Byl členem státoprávně pokrokové strany, s níž později přešel do národní demokracie. Na jaře 1907 prodal knihkupectví svému zaměstnanci Františku Podhajskému a ponechal si nakladatelství a tiskárnu, kterou téhož roku přenesl do nových prostor a modernizoval. Nakladatelem a vydavatelem týdeníku Otavan byl do června 1909, kdy jej převzala státoprávně pokroková strana a vydávala nákladem svého Občanského klubu jako stranický časopis. Theodor Kopecký zůstal jeho tiskařem; časopis zanikl pro ochromení tiskárny mzdovými spory koncem 1913. Na obsáhlých Dějinách města Písku Augusta Sedláčka (1911–1914, 3 sv.), které po sešitech vydávala Obec písecká za přispění Občanské záložny, se Theodor Kopecký podílel nejen kvalitním tiskem, ale i výběrem obrazového materiálu a distribucí. 1916 obnovil Otavana s podtitulem Měsíčník pro národní, kulturní a hospodářské zájmy král. města Písku a kraje Prácheňského a zaměřil jej na regionální vlastivědu (jeho redaktorem byl pražský knihovník a písecký patriot Jaromír Malý, nakladatelem a tiskařem Theodor Kopecký, odpovědným redaktorem faktor tiskárny František Hašek; kontinuitu s předchozím časopisem signalizovalo dvojí číslování ročníků). Počátkem července 1927 prodal těžce nemocný Theodor Kopecký Františku Podhajskému i tiskárnu a nakladatelství. Léčil se v Jáchymově a v Karlových Varech, kde 27. srpna 1927 zemřel. Pohřben byl do rodinné hrobky na hřbitově u sv. Trojice

Vyšlo cca 30 titulů. – Zprvu nesoustavná produkce přinesla série pohlednic českých hradů a Šumavy, mapu Píseckého okresu (1896), brožuru o skladateli Františku Gregorovi (Bedřich Brandejs, 1897) a skladby ředitelů píseckého kůru a hudební školy Bohuslava Jeremiáše a Aloise Ladislava Vymetala. Postupně rozvíjený knižní program zajišťovali především písečtí, resp. jihočeští pedagogové. Úspěšné středoškolské učebnice francouzské a německé konverzace a německé čítanky Josefa Veselého (vyšly v několika vydáních) doplnily mj. chemické studie Jana Matznera a metodika výuky němčiny Aloise Tašnera. Nakladatelsky i tiskařsky se firma podílela na části encyklopedické řady Český lesník (red. Josef V. Rozmara), samostatně vydala lesnickou příručku (Jan Frič), výklad čeledních řádů (Josef Čadek) a mzdových soudů ve stavebnictví (Bohdan Kopecký). Každoročně vycházel železniční jízdní řád Písecka (do 1927 20 ročníků). Hlavním zdrojem vlastivědného programu nakladatelství se staly obsáhlejší stati, otiskované na pokračování v časopisu Otavan, Po několika samostatných zvláštních otiscích (stať Theodora Kopeckého o železniční problematice na Písecku, texty k výročí spolku Prácheň aj.) soustředila jejich knižní podobu Knihovnička Otavana (1924–1927, red. Jaromír Malý), do níž medailony regionálních osobností a historickými i přírodovědnými texty přispěli Jaromír Malý, Vojtěch Sokol, Jindřich Šebánek, Theodor Mokrý, František Lukavský, Rudolf Rožec a Zdeněk Václav Tobolka, zápisky Jana Vlastislava Plánka připravil Josef Brož. Pro závažnější odborné spisy k regionální vlastivědě byla založena Prácheňská knihovna (1926, red. Jaromír Malý), která se však po úvodním spisu Augusta Sedláčka (Děje Prácheňského kraje) pro úmrtí nakladatele a prodej firmy nerozvinula.

Literatura a prameny: Úmrtí, Československý knihkupec 4, 1927, s. 349–350; Jaromír Malý: Za Theodorem Kopeckým, Otavan 10 (45), 1926/1927, s. 154–155.

Související osobnosti

Působiště

Písek

Heslo bylo naposledy změněno 06.07.2019 17:02