Josef Svoboda (Praha-Pankrác)

Nakladatelství populárně naučných příruček, odborných spisů a původní beletrie v Praze na Pankráci

Působnost 1933–1948

Josef Svoboda (* 1896 Roudnice nad Labem, † ? ?) se 1910–1913 vyučil knihkupcem u roudnické firmy V. Soběslavský. )Zaměstnán byl u firem Rudolf Kaška v Roudnici, F. Topič v Praze a Libraire Hachette v Paříži, pak opět v Praze (Jednota československých matematiků a fysiků, Přítel knihy), naposled jako účetní firmy Vl. Orel. 1933 získal nakladatelskou a knihkupeckou koncesi pro Prahu-Pankrác a v dubnu téhož roku zahájil činnost.

Vyšlo cca 60 titulů. – Hlavní edice nakladatelství Kultura těla i ducha (1933–1946) soustředila populárně naučné příručky odborných autorů o zdravé výživě, životosprávě v různých životních obdobích, sebevýchově a cestě k úspěchu, rodinné výchově, sexuálních problémech a ženských chorobách. Na překlady z francouzštiny (Victor Pauchet, Paul Carton, Maurice Boigey, Paul Nyssens) a angličtiny (Janet Laneová, Grace Adamsová, Garry Cleveland Myers) navázali čeští lékaři Miloslav Matoušek, Miroslava Klímová-Fügnerová, Josef Hynie (jeho sexuologická příručka dosáhla 8 vydání), Ladislav Riedl a Stanislav Picek. Do edice Knihy o právu (1933–1936) přispěl příručkami k zákonům o družstevnictví, směnečnému řízení, firemnímu právu a daňové problematice Jaroslav Štěpina. Edice Knihy o životě a přírodě (1934) přinesla jen překlad publikace o životu v řekách (Louis Roule) a edice Knihovna duševní hygieny (1937), převzatá z nakladatelství Jaroslav Tožička, jen autobiografii pacienta psychiatrických léčeben (Clifford Whittingham Beers). Edice Ze všech oborů (1934–1948) zařadila zprvu učebnici elektrotechniky (Vladimír Lopata) a kritiku marxistické filozofie (Nikolaj Losskij). Po odmlce pokračovala ve 40. letech souborem chemicko-technických receptářů (Josef Brož) a receptáři léčivých nápojů (Bedřich Janatka). Mimo edice přispěli odbornými lékařskými i zdravovědnými spisy především Ladislav Riedl (série specializovaných příruček), dále Josef Hynie, Arnošt Reiner (ve slovenštině) a František Šamberger. Odbornou i populárně naučnou literaturu z jiných oborů zastoupily dějiny francouzské literatury (Albert Thibaudet), esperantská korespondence (Julie Šupichová), potravinářská příručka (Josef Rybička) a životopisná studie (Miloš Seifert o Johnu Ruskinovi). Sporadické beletristické tituly s převažující vzdělávací a výchovnou tendencí zahrnuly původní prózy pro mládež (Barbora Markéta Eliášová, František Mužík pod pseud. Jan Koukol), výchovnou hru pro děti (Miroslava Klímová-Fügnerová) i romány a povídky (Bohumír Komenda, František Prášil pod pseud. Stáňa Jaroš, Josef Jirsík). Verši přispěli Karel Alexander Benda, Marie Nesnídalová, Jaroslav Janovský a Viktor Palivec, básnickou sbírkou a lékařským románem Ladislav Riedl (jako Ladislav Riedl Německobrodský, resp. Ladislav Německobrodský). K poválečnému rozšíření programového spektra přispěla účast výtvarníka Aloise Pitrmanna, kterému nakladatelství vydalo soubor exlibris s předmluvou Jaroslava Janovského (1945) a reprodukce jeho grafických cyklů formou pohlednic v edici Soudobé české umění (1945). Pitrmann uspořádal a výtvarně doprovodil i jediný svazek vlastivědné edice Tvář našich měst (1945; sborníček o Pacovu) a výkladem o výtvarném umění zahájil „edici umělecké výchovy“ Živé umění (1945; red. Alois Pitrmann). Dalšími svazky edice nepokračovaly a nerealizován zůstal i projekt životopisů českých hudebních umělců od nejstarší doby Studie k dějinám české hudby, ohlašovaný po vydání monografie Jaroslava Čeledy o Josefu Myslivečkovi (1946). V poválečné edici Humor lékařem (1946) vyšly jen povídky Josefa Šafra. Naučnou produkci uzavřel Zdeněk Lahulek-Faltys marxistickou interpretací psychologie a reportážemi o sovětských kolchozech. – Autor obálek převážné většiny naučných spisů Emil Rabenstein pohotově reflektoval vývoj a proměny hlavního proudu české knižní úpravy. Ilustracemi beletrie a publicistiky přispěli mj. Karel Liška, Alois Pitrmann, Zdeněk Žežula, Josef Staněk a Vlastimil Pechoušek, grafickou úpravou mj. Oldřich Hlavsa. Mezi tiskárnami zprvu převažovala firma Müller a spol. v Turnově, po 1945 pražská firma Koliš a spol.

Dokumentace: Seznam (1937), (1942), (1947).

Související osobnosti

Heslo bylo naposledy změněno 15.11.2018 22:25