Samcovo knihkupectví

Nakladatelství odborných spisů v Praze; knihkupectví

Nakladatelská působnost 1937–1941, 1945–1948

Firmu založil původně jako knihkupectví pod svým jménem Ferdinand Svoboda (* 1880 Kutná Hora, † 1940 ?). V rodišti absolvoval nižší střední školu a vyučil se knihkupcem u firmy Karel Šolc, kde pak působil jako účetní. V téže funkci pokračoval v pražském knihkupectví a nakladatelství Hejda a Tuček a 1912 vstoupil jako tichý společník a obchodvedoucí knihkupectví do firmy Zmatlík a Palička. 1918 ze společného podniku odešel a pronajal si knihkupeckou koncesi od vdovy po vydavateli časopisu Český svět Luisy Hipmanové. Na podzim téhož roku otevřel knihkupectví se specializací na ruskou a ukrajinskou literaturu a 1923 získal knihkupeckou a nakladatelskou koncesi na své jméno. Vlastní nakladatelský program nerozvinul, firemní označení Ferdinand Svoboda poskytl 1937 a 1938 pro 3 beletristické tituly vydavatelského družstva Společné dílo. Těžce onemocněl a k 1. 7. 1938 odevzdal svůj podnik Jaroslavu Samcovi s podmínkou, že pokud jeho zdravotní stav dovolí, bude v něm moci dále pracovat. Jaroslav Samec (* 1908 Tábor, † ? ?) se po absolvování reálky vyučil v Ústředním studentském knihkupectví a nakladatelství (1925–1927 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu) a po prezenční vojenské službě byl od 1930 zaměstnán v Právnickém knihkupectví a nakladatelství V. Linhart. Převzatou firmu, jejíž program zaměřil na prodej i vydávání odborných spisů a jazykových učebnic, vedl nejprve pod názvem Odborné knihkupectví Ferd. Svoboda, nást. Jaroslav Samec. 1941 ji s novou koncesí převedl na své jméno, přičemž do konce války přerušil vydávání a provozoval jen knihkupectví. Po 1945 vycházely knihy zpravidla s označením Samcovo knihkupectví na titulních listech a Jaroslav Samec v tirážích. Koncem 1948 ukončila firma za dozoru zmocněnce ministerstva informací a osvěty Josefa Schmieda nakladatelskou činnost, 1949 převzalo její knihkupectví družstvo Kniha lidu a 1950 přešlo pod národní podnik Kniha. Jaroslav Samec pracoval dále jako knihkupec, v 60. letech v knihkupectví Svobodné slovo.

Vyšlo cca 40 titulů. – Především zákazníkům firemního knihkupectví byla určena edice Seznamy praktické odborné literatury (1938), v níž však vyšel jen seznam jazykových slovníků a učebnic. Praktická knihovna přinesla ve své velké řadě (1938–1939) bilance aktuálního ekonomického a politického postavení 2. republiky (Marko Weirich a František Schwarz). Paralelní Praktická knihovna, střední řada (1938–1940, 1945–1948) zařadila po místopisu lokalit zabraných sousedními státy (Karel Kratoška) přehled nových předpisů pro obchodování s cizinou (Miroslav Šír) a učebnice ukrajinštiny (Mychajlo Rašmak) a ruštiny (Alexandr Alexejevič Umancev). Již jen pod svým hlavním názvem pokračovala od 1945 výkladem základů ekonomie (Henry Hazlitt), učebnicí sociologie (Emanuel Chalupný) a ekonomickým francouzsko-českým slovníkem (Josef Čada). „Knižnice organisace výroby a práce“ Úspěch (1946–1948, red. Stanislav Špaček) se zaměřila na obecné zásady i praktické návody vědeckého řízení podniků (Stanislav Špaček, Pravdomil Tykal, Josef Martínek, Ladislav Pokštefl a Emil Martinec). „Knižnice filosofická a sociologická“ Ozvěny (1946–1948, red. mj. Zdeněk Ullrich) soustředila výběr prací významných osobností světové filozofie, pedagogiky a psychologie od antiky do současnosti (Marcus Tullius Cicero, Jan Amos Komenský, Ivan Michajlovič Sečenov, Gustave Le Bon, Henri Bergson, John Dewey), přičemž další avizované tituly (mj. Benedetto Croce, Graham Wallas) již nevyšly. Jediným titulem z antiky (Flavius Claudius Julianus) zůstala torzem i edice Malé knihy JaS (1948, red. František Tichý). Mimo edice doplnily produkci nejprve průvodce Prahou (Emil Hlávka, i v němčině) a pravoslavný katechismus (biskup Gorazd, vl. jm. Matěj Pavlík), po 1945 mj. přeložená politická publicistika o rozpadu Československa 1938–1939 (Anton Karlgren), životopis cestovatele Antonína Steckera (Jindřich Dlouhý), výklad buddhismu (Vincenc Lesný) a příručky společenského chování (Marie Schäferová, Bedřich Böhnel). Emanuel Chalupný přispěl posledním vydaným svazkem své obsáhlé Sociologie. Do generální komise (výhradní distribuce) přijímala firma další tituly ekonomických a sociologických spisů a učebnic v intencích svého nakladatelského programu i sortimentu knihkupectví (Emanuel Chalupný, Howard Paul Becker, Frederick Winslow Taylor aj.) – Grafickou úpravu a obálky učebnicového typu navrhoval mj. Jaroslav Mašat, kresbami výjimečně přispěl Emil Kotrba. Knihy vycházely brožované, ojedinělé přednostní výtisky (Vincenc Lesný) svázal Ludvík Bradáč. Na tisku se podílely především pražské firmy Typus a Českomoravský kompas, později též Blahoslav, Studentská knihtiskárna, Mladá fronta a Průmyslová tiskárna.

Literatura a prameny: [L. K. Žižka]: Ferd. Svoboda zemřel 19. září 1940, Knihkupec a nakladatel 2, 1940, s. 327–328.

Související osobnosti

Působiště

Praha

Obrazová dokumentace

Heslo bylo naposledy změněno 23.09.2023 22:41